Čestmír Klos redaktor časopisu Euro

Vždyť kdyby je průmyslníci všechny použili, vypouštěli by daleko víc oxidu uhličitého do ovzduší než kdykoli předtím! A komu a za kolik chtějí povolenky prodávat, když jejich počty přehnali v Evropě takřka všichni?

"Na ekologii je potřeba si nejdřív vydělat!" uzemnil mě kamarád. A hned bylo o problém navíc. Proč se v mysli tohoto chytrého a vzdělaného člověka uhnízdilo právě tohle falešné a hloupé klišé?

Dotáhnuto ad absurdum znamená nejdřív si životní prostředí zničit a pak ho za vydělané peníze napravit. Jenže ouha, ono to většinou už nejde a ztráta zdravého životního prostředí je definitivní.

Nahradit nevyhovující technologii novou - lepší, čistší a úspornější - kupodivu jde. Výsledkem bývá nejen větší šetrnost k životnímu prostředí a k lidskému zdraví, ale především vyšší produktivita práce, úspornost a zisk.

A jestli někdo zavádí novou technologii jen kvůli tomu zisku, je to skoro jedno, šetrnost vůči životnímu prostředí se stejně dostaví. Plýtvavé provozy už totiž stavět nelze.

Je to jako s auty. Majitelé nejnovějších modelů jezdí díky čím dál úspornějším motorům za pár šupů, zatímco my do svých ojetin musíme lít drahý benzin po džberech. Kdo víc škodí zdraví a životnímu prostředí raději taktně pomlčím.

Ovšem i klišé se za vydatné pomoci průmyslových lobbistů modernizují a vyvíjejí. To nejnovější je o příčinách nezaměstnanosti. Prý se na jejím růstu významně podílí ochrana našeho zdraví a kvality života před znečištěním a zejména ochrana krajiny před devastací.

Nejnovější evropské a americké zdroje však dokládají, že tomu je právě naopak. Na příklad tolik potřebná recyklace odpadů a jejich přeměna na novou surovinu zaměstná celou armádu pracovníků.

K uložení milionu tun odpadu na skládku je potřeba 40 až 60 lidí, ale už spalování stejného množství odpadu zaměstná 100 až 290 pracovníků. Recyklací a kompostováním se ovšem vytvoří 400 až 590 pracovních míst a na rozdíl od předchozí likvidace se odpad znovu využije.

To, co jsem tu citoval, nejsou nějaká cvičná čísla z matematických modelů, ale skutečné počty z amerických provozů. U nás už nakládání s odpady zaměstnává 38 000 lidí a až recyklace pokročí, přibude dalších míst.

Skutečně produktivních míst na rozdíl od těch, jejichž posláním bylo jen vršit odpad jako zátěž pro další generace.

Ekonomické studie už dokázaly překvapivou obecnou závislost: odvětví a státy s přísnějšími ekologickými zákony prosperují lépe než ty, kde jsou standardy slabší. Zkrátka ekologický tlak působí na modernizaci průmyslu.

Myslíte si, že tato chvála tvořivé přizpůsobivosti průmyslu zaznívá z odpovídajícího českého resortu? Chyba lávky, tam se můžeme leda nadít obviňování ekologických požadavků z podílu na rostoucí nezaměstnanosti.

Publikaci o "čisté práci" vydalo Hnutí Duha a její autor Vojtěch Kotecký v ní využil zkušeností dalších odborníků z ekologických organizací. Vážně tím narušil další klišé - vnímání ekologů jako věčných potížistů.

Pánům ministrům by mělo konečně dojít, že v těchto organizacích mají odborně zdatné partnery, kteří znalostmi a zejména tvořivým nasazením leckdy předčí jejich vlastní úředníky.