BBCCzech

Sociální demokraté mají zatím dobré důvody vidět v červnovém střídání Gross-Špidla bod obratu. Co nastoupil Gross, letí skoro všechno, čeho se předseda dotkne, k nebi. Především to nejdůležitější, preference.

Čerstvá volební prognóza společnosti Factum dává sociální demokracii o sedm procent víc než před půl rokem.

Předpokládaných pětadvacet procent volebního zisku se možná zdá málo na stranu, která už vzhledem ke svému klíčovému postavení ve vládě prostě musí mít ambici vyhrát příští volby, jenže za daných okolností je to hodně.

Zhruba rok se ČSSD trápila na třetím místě, v průzkumech dýchala na záda komunistům a vyhlídka, že by se KSČM mohla stát kápem na levici, musela sociální demokraty frustrovat.

Gross už ale Grebeníčka stačil předjet a dokonce teď začíná dotírat i na občanské demokraty. V tom jednom překvapivém průzkumu - v příštích měsících se ještě bude čekat na potvrzení - mu na topolánkovce chybí pouhá čtyři procenta.

Jako kdyby Gross překonal počáteční tápání, fázi, kdy byl zranitelný: když do čela Úřadu vlády dosadil důstojníka Pohotovostního pluku VB Přibyla, vzedmula se proti němu taková vlna odporu, že do týdne tiše ustoupil.

Teď se mu na Úřadu vlády zrodila další potenciální aféra: jeho dlouholetý blízký spolupracovník Šarapatka obvinil právě Přibyla a nepřímo i Grosse z manipulací s odposlechy telefonních hovorů; jenže o případu se referuje spíš z povinnosti, premiér kvůli němu zřejmě nepropotí ani jednu košili.

Mezi oběma skandály se totiž stala důležitá věc: Gross se stačil zorientovat a přešel do ofenzívy. Svojí nové moci využívá s vynalézavostí a netušeným záběrem.

Možná je to jenom zdání, ale dosti naléhavé: opozici policie zaměstnala takzvanou aférou Kořistka. ODS má najednou plné ruce práce sama se sebou, s podezřením, že člověk s ní spjatý chtěl uplácet vládního poslance.

Předseda vlády mezitím zvyšuje platy policistům, trochu učitelům, státním zaměstnancům dá k Vánocům větší prémie, než v jaké doufali.

Kvůli udržení životní úrovně lékařů v krajských nemocnicích vystupuje na tiskové konferenci s prezidentem lékařské komory Rathem.

Myslí na mladé rodiny a rozjíždí pro ně dotované družstevní bydlení, jaké se praktikovalo naposledy za Husáka.

Jeho chlapecký úsměv povzbuzuje optimistu v nás na billboardech po celé republice. Jeden výzkum je samozřejmě křehké zrcadlo, ten trend je ale nepopiratelný: ČSSD míří vzhůru.

Zajímavé je, že premiér ke svému postupu vůbec nepotřebuje lidi, kteří takzvaně vytvářejí veřejné mínění.

Špidla mohl počítat s náklonností nebo alespoň blahosklonnou neutralitou spousty veřejně se artikulujících intelektuálů a novinářů - nebylo mu to ovšem nic platné, když došlo na lámání chleba.

U Grosse je tomu přesně naopak. Ve zmíněných kruzích vyvolává prudké, někdy až mechanické nepřátelství, jdoucí ovšem úplně mimo jeho cílovou skupinu voličů.

Zatímco malé partaje, které vznikají, aby po čase vyhořely, se bez přízně mediálních elit, takzvaných krasoduchů, neobejdou, šéfům velkých stran na levici a na pravici je vcelku na nic.

Topolánkovi prý od chvíle, co řídí ODS, tato skupina úplně lhostejná není, Gross se jejími náladami naopak vůbec nevzrušuje a intelektuálům navzdory si pozpěvuje na koncertě Pavla Vítka.

Tu radost mu můžeme věřit. Prožívá teď možná nejlepší týdny v premiérském úřadě. Kdo ví, jak dlouho vydrží být neokoukaný a jak dlouho bude fungovat volební kampaň hrazená ze státního rozpočtu.