Daniel Anýž zpravodaj BBC

Elektřinu z obnovitelných zdrojů mají vyrábět i větrné elektrárny

Prosazování obnovitelných zdrojů energie, kam větrné elektrárny spadají, patří mezi priority členských států Evropské unie.

Jde o státem dotovanou energii, dá se tedy čekat, že i v Česku bude větrných elektráren rychle přibývat.

Tento záměr ale na řadě míst, kde by měly elektrárny vzniknout, narazil na odpor občanů. Podle nich se vrtule elektráren do českého prostředí nehodí, hyzdí krajinu, jsou hlučné a mají nízkou účinnost.

Osm procent

Česká republika se zavázala, že do roku 2010 bude vyrábět osm procent celkové energetické spotřeby země z obnovitelných zdrojů energie.

Je to zhruba dvaapůlkrát více, než na obnovitelné zdroje připadá nyní.

Asi pětinu obnovitelné energie mají dodávat právě větrné elektrárny. Pro podnikatele přitom jde o velmi slibný byznys, neboť stát tuto čistou energii dotuje.

Zákonná norma stanoví minimální výkupní cenu obnovitelné energie, která je vyšší než u klasických zdrojů.

Z Evropské unie i ze zdejšího Státního fondu životního prostředí investor navíc může získat příspěvek na výstavbu elektrárny.

Lákavá oblast

Ostatně i Antonín Rais z firmy Czech Venti, která má v plánu výstavbu elektráren na severu Čech, potvrzuje, že jde o slibné podnikání.

"V Evropě je ohromná poptávka po takovéto energii a pro nás jako podnikatele je to tím pádem ohromně zajímavé. Víme, že když zelenou energii vyrobíme, umíme ji prodat," říká Rais.

Czech Venti by chtěla na svazích Krušných hor vystavět až sto stožárů s vrtulemi. Každá by měla být o výkonu dvou megawatt. Což by podle Antonína Raise znamenalo v úhrnu docela slušnou masu energie.

"Deset dvoumegawattových elektráren přibližně zásobuje po celý rok čtyřicetitisícové město," upřesňuje Antonín Rais.

Zatím to zní takřka jako pohádka o energetickém ráji. Ale tak jednoduché to není.

'Hyzdí krajinu'

První námitkou je obecná zkušenost, že větrné elektrárny jsou ve svém výkonu značně nestabilní, jejich efektivita je v průměru mnohem nižší, než se udává.

Odpůrci argumentují hlukem i narušením krajinného rázu

Zdejší odpůrci větrné energie jsou navíc přesvědčeni, že do českého krajinného prostředí se stožáry s vrtulemi nehodí.

"Jsme malá země, stožáry jsou vidět odkudkoli. Nemáme moře, kam by se to dalo vysunout na nějakých plošinách, nemáme pouště, kde by to nikomu nevadilo. Fouká většinou na kopcích a umístění elektráren zde je nevhodné z hlediska výskytu chráněných rostlin a živočichů."

"Tady se skutečně vhodné místo hledá jen velice obtížně," argumentuje za občanské sdružení Meluzína z Louční pod Klínovcem, kde už tři takové elektrárny stojí, doktorka Jitka Mothejzlíková.

Obcí, které se braní výstavbě větrných elektráren za humny, přibývá. Především na Krušnohorsku, ale třeba také na Frýdlantsku, Šluknovsku a na Vysočině.

Vliv na životní prostředí

Vedoucí odboru životního prostředí tamního krajského úřadu Pavel Hájek ale upozorňuje, že výstavba větrné elektrárny prochází posouzením jejího vlivu na životní prostředí.

"Krajský úřad posuzuje větrné elektrárny, které mají limit nad 500 kW a výška stožáru je vyšší než 35 metrů.

"Sledujeme hlavně hluk, tzv. stroboskopický efekt, to je ten kmitající stín, který při západu slunce dělá takové strašidelné obrazce, a někteří lidé to prý špatně snášejí. Pak se jedná o narušení krajinného rázu a narušení tahových cest ptactva," uvádí Pavel Hájek.

"Potíž je ale v tom, že jde o značně subjektivní faktory. To se týká nejen posouzení vlivu na krajinu, ale i onoho stroboskopického efektu, a dokonce i hlučnosti."

"Minulý týden mi jeden starosta z Pelhřimovska vyprávěl svoji zkušenost. Několik starostů se bylo podívat v Rakousku, protože na Pelhřimovsku jsou větrné oblasti, které by se daly využít. Pršelo, šli pod deštníky, neslyšeli žádný hluk a najednou jim řekli - jsme tady. A stáli pod rotorem," uvádí Hájek.

"Před nějakou dobou jsem byl ale v Dánsku a tam si farmáři stěžovali, že hluk ruší krávy na pastvách. Je to prostě věc subjektivního dojmu," míní vedoucí odboru životního prostředí.

Sněmovní jednání

Z předchozích slov Pavla Hájka z krajského úřadu Vysočiny ovšem také vyplývá, že na řadě míst obce o větrné energii uvažují. Proč? Protože je to ekonomicky lákavé.

Antonín Rais z firmy Czech Venti vypočítává, co jeho společnost hodlá poskytnout obci, v jejímž katastru bude moci vztyčit větrnou elektrárnu:

"V průběhu výstavby v rámci naší stavby uvolníme 100 milionů korun z našeho rozpočtu, které půjdou na rozvoj jejich infrastruktury, obnovy zařízení, jako jsou školky nebo třeba hasičská zbrojnice.

"Z výroby elektrické energie od nás obce dostávají za jednu větrnou elektrárnu 250 tisíc za rok."

Odpůrci větrných elektráren ovšem těmto slibům jednak nevěří, jednak prostě trvají na svém, že stát by měl výrobu čisté energie řešit jinak.

"Limit, který byl vyčleněn pro větrnou energii, by mohl alespoň z větší části být přesunut do biomasy, protože to je podle nás mnohem smysluplnější a mnohem víc to pomáhá obnově krajiny. A hlavně krajinu nehyzdí," vysvětluje Jitka Mothejzlíková z občanského hnutí Meluzína.

Podle doktorky Mothejzlíkové hodlají odpůrci větrné energie v tomto smyslu lobovat v Poslanecké sněmovně, která má na podzim projednávat zákon o obnovitelných zdrojích energie.