Ondřej Štindl analytik BBC

Zájem o volby do horní komory parlamentu však projevilo jen málo lidí. Účast v obou obvodech byla jen pětinová.

Výsledky prvního kola doplňovacích voleb do Senátu se jistě dobře četly předsedovi ODS Mirkovi Topolánkovi. Kandidáti jeho strany dokázali vyhrát v obvodech, kde v předcházejících volbách vítězila konkurence již v prvním kole.

Je jistě pravda, že sestava kandidátů, z nichž se ve Znojmě a Praze 4 vybíralo, tentokrát nenabízela tak výrazné a známé lidi, jako jsou Josef Zieleniec a Vladimír Železný, na jejichž místa se o víkendu volilo.

Je také pravda, že občanští demokraté v minulosti ve druhých kolech často nedokázali zopakovat vítězství z kola prvního. I tak se ale dá hovořit o zisku už teď. V Praze 4 získal kandidát ODS o asi jedenáct procent víc hlasů než v roce 2000, kdy se do senátu volilo minule.

Účast v doplňovacích volbách byla také rekordně nízká - jen pětinová. Ve srovnání s minulými senátními volbami ve Znojmě a Praze 4 klesla o osmnáct, respektive o patnáct procent Ondřej Štindl, analytik BBC

Ve znojemském obvodě se tímto způsobem srovnávat nedá - kandidát občanských demokratů tam při posldních volbách odstoupil, čímž zjevně pomohl Vladimírovi Železnému ke snadnému vítězství.

Nicméně vítězství v obvodě, kde jsou tradičně silní lidovci a komunisté, se dá počítat za úspěch bez ohledu na to, jak dopadne druhé kolo. Výsledky doplňovacích voleb do Senátu také napovídají, že dopad Kořistkovy aféry na rozhodování voličů není veliký, je-li vůbec nějaký.

Pokud kauza údajné korupce voliče nějak ovlivnila, tak tím, že přispěla k velice nízké volební účasti, ne tím, že by způsobila jiné rozhodování těch, kdo k volbám přišli.

Doplňovací volby do Senátu také potvrdily dva trendy, které jsou již zřejmé delší dobu. Například to, že uskupení, která se pokoušejí prezentovat pravicovou alternativu k ODS na to, aby neuspěla, nepotřebují politickou konkurenci - vyřídí se sama.

Pěkně to ilustruje průběh prvního kola v Praze 4. Menší pravicové strany se tam nedohodly a postavily tam proti sobě kandidáta lidovců, unionistů a evropských demokratů Jana Vávru a Tomáše Ježka, kterého po krachu jednání o společném kandidátovi nominovala Liberální reformní strana.

Oba pánové dohromady získali asi osmadvacet procent hlasů. Takový zisk by pohodlně stačil na postup do druhého kola. Tím, že si hlasy rozdělili, Ježek a Vávra pomohli k postupu sociálně demokratickému kandidátovi Erazimovi Kohákovi, kterému tak stačilo dvacet procent hlasů.

Účast v doplňovacích volbách byla také rekordně nízká - jen pětinová. Ve srovnání s minulými senátními volbami ve Znojmě a Praze 4 klesla o osmnáct, respektive o patnáct procent - tedy o víc než třetinu.

Jistě - doplňovací volby neprovází taková mediální masaž, jako volby "velké", ta čísla ale i tak působí hrozivě. Dosvědčují totiž rozšiřující se lhostejnost k politice, lhostejnost, která vede k paradoxním výsledkům.

Voliči, kteří svou neúčastí projevují nedůvěru vůči politice jako celku, fakticky politikům otevírají dveře k tomu, aby se chovali nedůvěryhodně. Projevují okázalý nezájem, což je z hlediska těch politků, jejichž úmysly nejsou úplně čisté, ideální reakce.