Adam Drda analytik BBC

Zpráva vychází z průzkumu agentury STEM - a list vyzdvihuje, že to byl vůbec první průzkum, který už zachycuje vládu v čele se Stanislavem Grossem.

Právě proto by se neměl přeceňovat. Ale nejdřív připomeňme, jak si strany stojí: sociální demokracie si polepšila o necelé tři procenta - volilo by jí něco přes 16 procent lidí; komunisté asi čtyři body ztratili a mají patnácti a půl procentní podporu.

Jak tříprocentní vzestup preferencí interpretovat? Mohl být vyšší, kdyby premiér Přibyla do poslední chvíle nehájil? Adam Drda

Suverénně vede ODS - téměř 32 procent, lidovci s necelými osmi procenty v podstatě zůstávají na svém.

Bylo by nepochopitelné, kdyby se Grossův nástup na klesající podpoře ČSSD nějak neprojevil - vždycky se najde dost lidí, přesvědčených, že nové koště dobře mete, i když toho ještě moc nenauklízelo.

Pro ČSSD bude zajímavé teprve příští šetření, protože ukáže, jestli naděje levicových voličů nevyhasla, jestli se potvrzuje vzestupný trend.

Navíc není pro sociální demokraty úplně dobrá vizitka, když se sympatizanti přelévají mezi nimi a komunisty, což se s velkou pravděpodobností děje. Naznačuje to, že pro hodně lidí jsou tyto strany zaměnitelné.

Šetření se dělalo v prvních deseti zářijových dnech, kdy už se začala rozjíždět kampaň s premiérskými billboardy a slavnými nápisy "Jsem sociální demokrat" a "Myslím to upřímně".

Billboardy prý za zvýšenými preferencemi ČSSD nestojí

Šéf STEM Jan Hartl tvrdí, že kampaň neměla na výsledky bezprostřední dopad - škoda, asi až při volbách se ukáže, jestli ta komická hesla stranu poškodila nebo jí naopak pomohla, protože přinesla hlasy těch, kdo se mohli zasmát při nesčetných parodiích.

Průzkum se prováděl také v době, kdy Gross přiznal, že byl omyl jmenovat do funkce šéfa úřadu vlády bývalého esenbáckého důstojníka Pavla Přibyla. Tady je otázka, jak tříprocentní vzestup preferencí interpretovat: mohl být vyšší, kdyby premiér Přibyla do poslední chvíle nepřesvědčivě nehájil?

Nebo je to tak, že lidé ocenili politika schopného napravit chybu? Anebo "aféra Přibyl" zajímala statisticky bezvýznamný vzorek populace? Autor příspěvku si netroufá odpovědět, nicméně tuší, že "c je správně".

Rozpočtové šetření po česku a Kalousek triumfující

V noci z úterka na středu se vládní koalice po úmorných tahanicích dohodla na státním rozpočtu pro rok 2005. Grossův kabinet chce hospodařit se schodkem 83,6 mld. korun, utratí 908, 4 mld. a počítá s příjmy 824, 8 miliard.

Vládním stranám se celkem úspěšně dařilo vytvářet dojem, že se snaží usilovně šetřit, protože ministerstvo financí původně plánovalo o deset miliard korun vyšší deficit.

ČSSD Kalousek zaskočil, neboť se pasoval do role politika dbajícího o sociální solidaritu víc, než strana, která ji má jako hlavní heslo Adam Drda

Jenomže plánované výdaje zůstávají stále stejné. Stalo se pouze tolik, že vláda začala počítat s vyšším přílivem peněz, protože do příjmů nově zahrnula například příspěvek z Evropské unie.

Očekávané příjmy se zvedly o deset miliard a o ty se pak snížil plánovaný schodek. Spory se tedy vedly jen o peníze, které chtěly jednotlivé resorty získat nad původní záměr ministra financí Bohuslava Sobotky. Tak jako tak vláda poruší konvergenční program, tj. závazek vůči Evropské unii, minimálně o dvě a půl miliardy korun.

Z čistě politického či taktického hlediska si při diskusích o rozpočtu nejlépe vedli lidovci, s nimiž sice víceméně táhla za jeden provaz Unie svobody/DEU, ale byla přitom takřka neviditelná.

Šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek nejdřív horoval pro to, že peníze navíc musí být použity pro snížení shodku - sociální demokraté se chovali zmateně a nejistě, takže když se schodek nakonec skutečně snížil, vypadalo to jednoznačně jako lidovecká zásluha.

Kalousek se také navezl do plánovaného rasantního zvýšení platů pro policisty, hasiče a vězeňské dozorce, které původně prosadil Gross.

Lidovecký předseda přišel s tím, že by se právě v téhle věci dalo šetřit a že je celkově nespravedlivá vůči ostatním státním zaměstnancům, kteří pokud dostanou přidáno, tak mnohem méně.

Sociální demokraty Kalousek zaskočil, protože se najednou pasoval do role politika, který dbá o sociální solidaritu víc, než strana, která ji má jako hlavní heslo.

ČSSD pak náhle přišla s tím, že prosadí zvýšení mezd pro učitele o dva tisíce korun měsíčně, když předtím počítala ani ne s polovinou této částky

- vypadalo to jako velmi nevěrohodná reakce politiků, kteří mají pocit, že je koaliční partner odstrkuje před blížícími se volbami do pozadí, a kteří proto hážou zbrkle za hlavu veškerou racionalitu ve snaze slíbit, co se dá.

Spor o evropský zatykač

Poslanci vládní koalice s pomocí několika komunistů v pátek přehlasovali prezidentské veto a schválili dvě novely zákona, které zavádějí do českého právního řádu evropský zatýkací rozkaz, tzv. eurozatykač.

Zjednodušeně řečeno, jde o právní nástroj, který má zjednodušit předávání lidí, podezřelých ze zločinů, jako je terorismus, pedofilie, obchod s lidmi, vraždy, ale i korupce, znásilnění atd., z jedné země EU do druhé.

Vzhledem ke zcela zrušeným nebo aspoň mnohem propustnějším hranicím mezi evropskými státy a vzhledem ke globalizaci zločinu je to dost logické opatření, jelikož legislativa, která upravuje vydávání podezřelých vychází ze situace, platné před mnoha lety.

Problém nesouladu eurozatykače s ústavou existuje a vládní koalice si toho byla a je dobře vědoma Adam Drda

Proti eurozatykači se staví především opoziční ODS, která ve shodě s prezidentem poukazuje na to, že zatýkací rozkaz je v rozporu s ústavní Listinou práv a svobod, v níž stojí, že "občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti", tedy ani předán spravedlnosti jiné země.

ODS se proto obrátí na Ústavní soud, pokud to neučiní, udělá to prezident podle svého pátečního sdělení sám.

Viděno z jednoho úhlu pohledu je nynější postup občanských demokratů i prezidenta jediný správný - problém nesouladu eurozatykače s ústavou existuje a vládní koalice si toho byla a je dobře vědoma.

Pokusila se změnit ústavu a v důvodové zprávě, kterou kabinet Vladimíra Špidly předložil loni na podzim do parlamentu, stojí (cituji) "k nezbytnému prolomení zásady nevydávání vlastních občanů je... nutná novelizace Listiny..." atd.

Parlament novelizaci neodsouhlasil a vláda se pokusila vpašovat eurozatykač do novely trestního zákona a trestního řádu. Dostala se tak do rozporu sama se sebou. Jediná instituce, která může problém vyjasnit je Ústavní soud.

Zároveň by ale člověk měl brát v potaz motivaci ODS i Václava Klause. Dobrá, je tu obrana státní svrchovanosti, což je tradiční téma českých eurorealistů.

Jenomže v jejich argumentaci existuje evidentní přehnanost závěrů: jaksi automaticky se předpokládá, že evropské státy budou mít zájem na poškozování českých občanů, že jako právní státy jsou méně věrohodné než Česká republika, že právní nástroj, který je primárně určen pro boj s terorismem a organizovaným zločinem začnou zneužívat k jinému účelu.

Spor o zatykač je ve skutečnosti pokračováním politického sporu o hloubku evropské integrace a o český postoj k ní, pokračováním diskuse se všemi účelovostmi a dalšími průvodními jevy.

Václav Klaus například písemně kritizuje, že kvůli eurozatykači novelizovaný trestní zákon by umožnil postihovat úmysl narušit nebo zničit základní politickou strukturu republiky nebo mezinárodní organizace.

A dodává, že úmysl narušit třeba "politickou strukturu Evropské unie ...je ze samé podstaty politickou aktivitou," takže vysoké tresty, které by za to měly být ukládány představují "hrozbu zásadního narušení lidské svobody a občanské demokracie".

Pedagog pražské právnické fakulty Zdeněk Kühn označuje tento argument za absurdní a zavádějící - a píše, že novela trestního zákona se ve skutečnosti snaží o něco jiného, než postihovat politickou aktivitu.

Chce nově postihovat jako terorismus například vraždu a únos, pokud jsou spáchány s úmyslem narušit základní politickou strukturu atd. Kühn píše:

"Euroskeptici se tedy nemají čeho bát, kritizovat Evropskou unii bude možno i nadále. Nebude jen možné vraždit evropské politiky či vyhazovat do povětří elektrárny."