Ivan Klíma spisovatel

Druhý pro ostravskou rekci připravila jedna z našich nejlepších investigativních novinářek, paní Lorencová. Oba filmy se dotýkaly zákeřné činnosti mafií.

Zatímco francouzský film zůstal jen u povrchních náznaků - důkazy chyběly, ostravský dokument pojednal s otevřeností u nás nezvyklou o českých mafiánech, kteří obchodovali s lehkými topnými oleji, v jejichž podvodném podnikání se točily desítky miliard a bylo spojeno s víc než desítkou vražd.

Sugestivní dokument spočíval především na rozhovoru, který redaktorka vedla ve vězení s jedním z odsouzených mafiánů.

Žasnoucí divák slyšel o neuvěřitelném světě, kde podnikající manželky ministrů přinášejí mafiánům v igelitových taškách desítky milionů, kde vlivní politici se s mafiány scházejí, kde člen mafie si může vydělat za den mnoho milionů, které pak zase neuvěřitelným způsobem rozhazuje za stále nová auta, za holky, za chlast.

Považuji za nepopiratelné, že existuje ještě normální svět, kde se nedá každý koupit Ivan Klíma

Zakládá také podniky, do nichž přibírá vlivné osobnosti, z policistů především ty, jejichž úkolem by bylo pátrat po něm a dostat ho za mříže.

Samozřejmě, občas se musí odstranit někdo, kdo se chce vymknout, je nepohodlný, neplatí dluhy.

To mimo jiné zařizoval muž, s nímž redaktorka Lorenzová rozmlouvala. Nebezpečí mu při jeho konání zřejmě hrozilo spíš od vlastních kumpánů než ze strany policie.

Člověku se až nechce věřit, že se něco takového dálo (nedej bůh snad v menší míře dosud děje) v naší zemi, člověk také žasne, jak málo lidí bylo za zločiny takového rozsahu odsouzeno, a pokud se to stalo, s jak nízkými tresty vyvázli.

Prý jen využili mezer v zákonech. Jistě až se vrátí z kriminálu, další zákonné díry jim pomohou zbytek života užívat nakradených milionů, které mají ukryty po bankách v celém světě, zatímco učitelé a lékaři se budou dál handrkovat s vládou o stokorunová zvýšení platů.

Pan V. který skrze mříže rozmlouval s redaktorkou, je bezesporu zajímavý člověk se schopností vidět aspoň do jisté míry objektivně svoji činnost. Kromě množství otřesných fakt uvedl také několik apodiktických soudů, které jistě utkví v paměti většiny diváků.

Každý člověk, zněl jeden z těch soudů, se dá koupit. Je jediný mocný Bůh, a tím je mamon.

Po zkušenostech, které máme sami, navíc přičteme-li fakta, která muž sděloval, jsme náchylní uvěřit, že tomu tak opravdu je - že korupce a chtivost jsou jediné, co řídí naše životy.

Před vše prostupujícím zločinem nás snad může zachránit jen nějaká vláda pevné ruky.

Jakkoli vyprávění odsouzeného mafiána bylo sugestivní a jeho soudy vycházely z jeho životní zkušenosti, tvrdím, že to, co popisoval, nebyl svět normálních lidí, byl to mafiánský svět, kde právě vládnou zmíněné zákonitosti.

Považuji za nepopiratelné, že existuje ještě normální svět, kde se nedá každý koupit a kde se chladnokrevně nevraždí nepohodlní přátelé či nepřátelé.

Náš svět více než mafiáni ohrožují chybující policie i politici, kteří zcela zahlceni svým zápasem o moc, zapomínají na to, že jejich hlavním cílem je připravovat zákony, které by život mafiánům znepříjemnily, když ne zcela znemožnily.