Robert Břešťan redaktor BBC

Stále se méně lidí rodí, než umírá

Není to nic, čím by se Česko mohlo chlubit, ale přinejmenším v jedné věci už země západní Evropu už dávno dohnala, či dokonce předehnala: v demografické tendenci.

Konkrétně ve stárnutí a úbytku obyvatelstva.

O to víc možná překvapilo, že po sérii varovných zpráv a vládní kampani na podporu porodnosti Český statistický úřad po dlouhé době - přesněji řečeno po devíti letech - vykázal příbytek obyvatelstva.

Nadšení však zmírňuje demografka Jitka Rychtaříková z katedry demografie Univerzity Karlovy:

"Žádny bod zlomu to není. Protože celkový přírůstek obyvatelstva byl díky přistěhovalectví už loni. Zvýšil se ovšem přirozený přírůstek. Ale stále platí, že se méně lidí narodí než zemře."

Je to pořád málo

Za prvních šest měsíců letošního roku se narodilo bezmála čtyřicet devět tisíc dětí. Celkem tak v České republice přibylo asi dva tisíce lidí. Za celý rok se očekává asi čtyřtisícový přírůstek.

ČESKO V 1. POLOLETÍ 2004 Živě narození: 48 876 Zemřelí: 53 132 Přistěhovalí: 30 882 Vystěhovalí: 24 601 Zdroj: Český statistický úřad

Historického minima dosáhla porodnost v Česku v roce 1999, kdy v ČR přišlo na svět jen necelých devadesát tisíc dětí.

Ještě počátkem devadesátých let se rodilo sto třicet tisíc dětí, teď se jich rodí kolem devadesáti třech tisíc. Letos se očekává ještě o pět tisíc víc.

"Ale stále je to méně než před deseti lety. Důležité je i to, že je tu stále malý průměr dětí na jednu ženu. Blíží se hranici 1,2 dítěte na jednu ženu," upozorňuje demografka Jitka Rychtaříková.

Letošní vyšší počet narozených dětí souvisí především s tím, že do věku vysoké plodnosti dospěly ženy ze silných populačních ročníků sedmdesátých let.

I nadále však zůstává porodnost v Česku na téměř nejnižší úrovni v celé Evropě.

Rodí se 'odložené děti'

Obyvatel České republiky mírně přibylo i díky zahraniční migraci. Ta se ovšem paradoxně snížila.

Přistěhovalectví není řešením, může jen částečně zmírnit populační úbytek Jitka Rychtaříková, demografka

Zahraničních přistěhovalců bylo v prvním pololetí šest tisíc tři sta, o celé tři tisíce méně než loni.

"Abychom vykompenzovali úbytky obyvatelstva, musela by přijít ne dvě, ale dvacet procent lidí z ciziny, a to není únosné. Přistěhovalectví není řešením, může jen částečně zmírnit populační úbytek," říká demografka Jitka Rychtaříková.

Zvyšuje se i průměrný věk matek při narození prvního dítěte. Ten už přesahuje dvacet šest let a je nyní podle odhadu demografů ještě poroste. V Evropské unii je věk prvorodiček ještě o něco vyšší.

"Ve vyspělých zemích je to kolem dvaceti osmi, dvaceti devíti let. To je taky důvod, proč se plodnost původně propadla, a teď zdánlivě roste. Teď se rodí takzvané odložené děti. Tedy ty, jejichž početí lidé odkládali na později," zdůrazňuje Rychtaříková.

Podle ní navíc platí, že čím později rodiče děti mají, tím méně se jich pak v průměru narodí.

Rozvody a nesezdané páry

V Česku se také zvyšuje počet dětí, které se narodily jako nemanželské. V prvních šesti měsících se svobodným matkám narodila třetina dětí. V minulosti se tento počet pohyboval mezi pěti až sedmi procenty.

"Podíl takto narozených dětí je nejvyšší u lidí se základním vzděláním. Myslím, že ale nejde o krizi rodiny. Spíš určitá část obyvatel využívá systém sociální podpory, který je výhodnější pro nesezdaná partnerství než pro rodiny," vysvětluje Jitka Rychtaříková.

Dlouhodobě se zvyšuje i počet manželství, která končí rozvodem. V prvním pololetí zkrachovalo osmnáct tisíc svazků. To je meziročně o čtrnáct set více. Doposud byl v počtu rozvodů rekordní loňský rok.