BBCCzech

V ulicích některých evropských měst se ve středu rozhostilo zvláštní ticho a klid. Řada lidí totiž v rámci evropského týdne mobility a speciálně dnešního Dne bez aut nechala svoje oblíbená vozítka doma.

K akci se letos různým způsobem připojil i rekordní počet měst z České republiky - přesněji řečeno 25.

Podle organizátorů si lidé pomalu začínají uvědomovat, že města by měla sloužit jim a ne autům.

Symbol individualismu a svobody - tím se automobil stal v minulém století a pro mnohé řidiče jím zůstává dodnes. Hůř jsou na tom chodci, kterým auta ukrajují čím dál víc prostoru, čistého vzduchu i bezpečí.

Jako první se rozhodli s tím něco udělat ve francouzském městě La Rochelle v roce 1997 a jejich iniciativa se postupně přelila na celý kontinent.

Jak vypadá takový Den bez aut ve Francii, popisuje Catherine Constantová z francouzského velvyslanectví v Praze:

"V první řadě je městská hromadná doprava zdarma, což zajišťují místní úřady na popud ministerstva dopravy, a auta mají zákaz vjezdu do centrální zóny."

Za deset let, o projekt probíhá se u běžných občanů vyvinulo jiné povědomí než na začátku.

"Nejprve jim to vadilo, pociťovali to jako újmu, přestože to bylo zavedeno mimo pracovní dny. Postupně si ale zvykají, objevují svoje města z jiného úhlu a v jiné atmosféře a začínají dokonce požadovat, aby Den bez aut byl v den pracovní," říká Constantová.

"Paříž v tomto směru hraje klíčovou roli. Uzavírají se okruhy, které navádějí auta na dálnice a potom je tu i proslulá pařížská pláž, kdy se uzavřou plochy kolem Seiny a lidé si na to zvykli a vítají to," uzavírá Francouzka.

V Paříži například ve středu sjížděly po Elysejských polích tisíce cyklistů. Bez automobilů se rozhodly obejít například i někteří obyvatelé Londýna, Stockholmu a Helsinek.

Po počátečním nadšení v předešlých ročnících ale zájem přece jen ochabuje - třeba od roku 2002 se počet zúčastněných francouzských měst ztenčil na polovinu a celou akci naprosto ignorují třeba taková velkoměsta jako Řím či Berlín.

V České republice obecně popularita Dnů bez aut roste. Množství zúčastněných měst poskočilo za poslední dva roky z šesti na 25. Podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka vláda v tomto směru vychází regionům vstříc:

"Vláda udělala dobrý prostor tím, že letos v červnu přijala národní strategii na rozvoj cyklistické dopravy. Při této příležitosti jsem oslovil všechny hejtmany, primátory a starosty velkých měst. Důležité je vzájemné vysvětlování."

Vysvětlování ale na všechny neplatí. Mnoho měst se k iniciativám tohoto typu staví vlažně - jak podotýká Daniel Mourek z projektu Zelené stezky:

"Každoročně se aktivně zapojují hlavně České Budějovice, Hodonín či Kroměříž. Na Moravě je ta situace podstatně lepší než v Čechách. Možná je to dané i tím, že na Moravě je podíl každodenních cyklistů vyšší než v městech českých. V Praze například máme největší počet automibilů na občana v celé Evropě."

Na pražském Palachově náměstí na Den bez aut upozorňují hudebníci, kejklíři, a herci. Jejich vystoupení ale zanikají v hluku motorů, protože magistrát se rozhodl centrum autům nezavřít. A řidiči se dobrovolně centru nevyhnou. Při čekání na červenou jsem se jich ptal, zda vůbec o Dnu bez aut vědí.

"Vůbec o tom nevím, a i kdybych věděl, tak dnes autem musím, byl jsem ho přihlašovat. Příští rok bych to asi respektoval," říká jeden řidič.

"Víme to, ale máme to v pracovní náplni, museli jsme na stavbu," objasňuje jiný.

"Vím, že je Den bez aut, ale musím jezdit od zákazníka k zákazníkovi, nejde to jinak. S nářadím se MHD jezdí těžko," objasňuje své důvody další oslovený člověk za volantem.

Podle organizátorů ale přesto magistrát svoji nechuť k podobným akcím zmírňuje a příští rok má údajně nabídnout kromě uzavírky i konkrétní dlouhodobý projekt - možná novou cyklostezku.

Základní myšlenkou je zpříjemnit život lidem na úkor aut. To znamená omezit průjezdy městy, rušit parkoviště v centru, vytvořit zpomalovací prahy, jednosměrky atd.

Město ale musí řidičům nabídnout alternativu - tj. postavit záchytná parkoviště na konečných stanicích hromadné dopravy, vybudovat cyklostezky a místa, kde by se kola odkládala a celkově zlepšit hromadnou dopravu, aby jezdila včas a jednotlivé linky na sebe plynule navazovaly.

Abychom nechodili pro příklady daleko, třeba Vídeň se dá projet na kole z jedné strany na druhou.

Taková opatření nejsou tak drahá jako budování nadjezdů, podjezdů či vnitřních městských okruhů, což třeba prosazuje právě pražský magistrát.

Konkrétní čísla říkají, že z miliardového rozpočtu na infrastrukturu dává město na cyklostezky jenom 20 milionů. Podle odborníků tím dopravě neulehčí a naopak to do centra přivede víc aut.

Ono je samozřejmě dost nepopulární dopravu razantně zablokovat - radnice možná vidí před sebou ty zástupy naštvaných řidičů.

Řidiči sami si už také zvykli na soukromí a pohodlí, které v autě mají - je to i psychologická záležitost. Myšlení lidí se mění pomalu - a ten odliv zájmu v evropských zemích ukazuje, že ani tam, kde už se mnoho změn prosadilo, to nemusí být natrvalo.

Navíc na stavbách silnic má zájem spousta vlivných firem a dá se předpokládat, že ten zájem dávají nějak radnici najevo.

Na druhou stranu ale čím dál více lidem vadí hluk, smog a to, že se musí bát o bezpečnost svých dětí.

A při takovýchto akcích zjišťují, že to vlastně bez toho jde. K tomu asi magistrát nemůže zůstat hluchý a nakonec by se z toho mohlo stát docela populární téma.