Marek Šálek redaktor časopisu Týden

Podpořit ze své výplaty osoby, místa a věci, jejichž existence, práce a přítomnost se mu zdá milá, užitečná, pozitivní.

Řečeno jednoduše: když mi chutná v restauraci u nás na rohu a vím, že její majitel je slušný chlapík ze sousedství, chutná mi u něj dvojnásob. Útrata mě pak tolik nebolí, naopak se může dostavit pocit uspokojení.

Pomáhám svým obžerstvím udržovat mé bezprostřední okolí ve stavu, na jaký jsem zvyklý a který se mi zamlouvá.

Na opačném pólu stojí lajdácké, nepromyšlené a tak trochu sobecké utrácení peněz tam, kde je nejlevněji nebo kde jsem se ocitl víceméně náhodou či spíš omylem.

Vím, že útulná samoobsluha u nás v ulici krachuje kvůli otevírání dalších hypermarketů, ale když už jedu kolem některého z těch hangárů a mají tam všechno, obstarám přece nákup v něm.

Nebo: náš řezník odnaproti je sice sympaťák, vždycky má čerstvé zboží a rád k němu přihodí vtipnou hlášku, jenže šetřit se musí, i kdybych měl pro levnější maso jet do obludného skladiště deset kilometrů za město.

Na počítače z Tchaj-wanu či boty z Indonésie jsem si už víceméně zvykl. Co mi taky zbývá, když kompjútr z Jičína ani boty ze Zlína na krámech nejsou Marek Šálek

Uznávám, že obhajoba uvědomělého konzumu zní protivně, mravoučně, školometsky. Vždyť trh je nemilosrdný, a když živnostník nedokáže udržet krok s cenami obřích nákupních center, má zkrátka smůlu.

Beru takovou námitku. Vždyť na počítače z Tchaj-wanu či boty z Indonésie jsem si už taky víceméně zvykl. Co mi taky zbývá, když kompjútr z Jičína ani boty ze Zlína dnes na krámech nejsou.

Naštěstí ještě existují komodity, díky nimž mohu naivní víru v sílu svých ideálů uplatnit zplna hrdla. Například ovoce, hlavně v tekutém stavu.

Je to pořád něco extra, pomeranče z Maroka, fíky z Turecka, hrozny z Madagaskaru. Jsem však přesvědčen, že časy se mění. Musíme víc myslet na naše zemědělce, na naši krajinu, na naše hospodářství.

Lidé bez práce, kamiony pustošící zemi a letadla párající nebe, národní produkt hluboko za sousedním Rakouskem, to všechno nás musí alarmovat.

Do samoobsluhy, kde není k mání jiný česnek než z Číny, nemůže správný Čech vkročit. Nakupování německých jablek na úkor českých ať je trestné.

Děti, kterým rodiče dopřejí džus z filipínského avokáda, když vedle v regálu na ně civí láhev moštu z Bílých Karpat, by měli skončit v péči Výboru pro uvědomělý konzum.

Ano, uhádli jste správně. Právě si otevírám druhou sedmičku ryzlinku z Moravy. Víno z Chile i z Kalifornie je sice levnější a minule víc chutnalo, ale co mi zbývá. Vždyť na Moravě je tak krásně!