Ondřej Štindl analytik BBC

Nedlouho před zveřejněním té kauzy se dostala na veřejnost jiná zpráva - podplukovník z policejního prezidia měl organizovanému zločinu prodávat informace.

I v českém prostředí, které je uvyklé tomu, že se o policistech čas od času dozví ledacos, tyhle zprávy způsobily menší šok a po odhaleních následovaly mnohé reakce.

Některé, řekněme, krajní - například komentáře Pavla Vernera v Právu, kde se píše, že čeští občané si nadále nemohou být jisti, zda je policista, který je staví, chce zkontrolovat nebo unést a zmučit.

Jiné víceméně předvídatelné - nový šéf inspekce ministerstva vnitra Miroslav Borník například v rozhovoru pro ČTK oprášil poučku, podle níž je policie jen obrazem společnosti, která je sama korupcí a zločinem prolezlá.

Jenomže policie tu není od toho, aby byla obrazem čehokoliv, a společnost, jakkoli má ve svých řadách vrahy, má také právo vyžadovat, aby v řadách policie nebyli. Koneckonců se ve společnosti dají najít i lidé, kteří si o sobě myslí, že jsou Napoleon Bonaparte.

Způsob, jak se v policii dělá kariéra, by se mohl stát předmětem nějaké důkladnější revize Ondřej Štindl

Myslí si snad pan Borník, že by veřejnost nemělo zarazit, kdyby někdo takový pracoval ve vysoké policejní funkci?

Další standardní argument se týká toho, že zločinní policisté byli zase jinými policisty odhaleni, tudíž to s policií zase tak špatné není.

Na to by se zase dalo namítnout, že je to podobné, jako kdyby po odhalení, že pár lékařů z nějaké nemocnice lidí zabíjí, místo aby je léčilo, vedení nemocnice argumentovalo tím, že pro ně pracuje dost doktorů, kteří skutečně léčí.

Nedá se ani říci, že kauza představuje jen selhání jednotlivců v jinak fungujícím systému. Ne snad, že by pomahači vrahů a informátoři gangsterů byli v policii nutně normou.

Ale v právě odhaleném případě se přece jedná o důstojníky, kteří byli asi během let nějak povyšováni, postupovali ve služební hierarchii - už proto se dá mluvit o systémovém selhání.

A například právě způsob, jak se v policii dělá kariéra, by se mohl stát předmětem nějaké důkladnější revize.

Nakonec - sám fakt, že policisté, kteří vyšetřovali dnes diskutovanou kauzu, se již dávno předem obrátili na média - konkrétně na televizi Nova - se dá chápat i jako projev, řekněme, nevelké důvěry ve vyšší šarže.

Mezi hlasy, které nejnovější aféra vyprovokovala k reakci ovšem chyběl jeden - hlas policejního prezidenta Jiřího Koláře.

Ten už minulý rok připustil, že skandál kolem vražd manželů Stodolových, z nichž některé kvůli nedbalosti policie nebyly původně jako vraždy vyšetřovány, ho přiměl k úvahám o rezignaci.

Ve srovnání s tím, co o policii vychází najevo teď, přitom byl případ Stodolových kauzou menšího kalibru. Jiří Kolář loni hovořil o tom, že se rozhodl zůstat, neboť odchod by se rovnal kapitulaci.

Tak to ale nutně být nemusí. Může být také prostým přiznáním odpovědnosti a důkazem toho, že ten boj byl myšlen vážně.