Adam Drda analytik BBC

Druhé, jen o něco méně špatné vyústění je následující: případ se vyřeší tím, že na uvolněný post nastoupí člověk s čistým předlistopadovým štítem a víc už se o věci nebude mluvit.

Všichni zúčastnění se schovají pod frázi "já nic, já nevědomý úředník"- nebo "já nic, já špatně informovaný politik". Právě tenhle vývoj se podle všeho chystá - jinými slovy, nad důležitou diskusí o působení někdejších režimních kádrů a policistů v současné politice a státní či obecní správě, se zase zavře voda.

Asi nejsmutnější je, když se na tom podílejí lidé, kteří za komunistů stáli na protirežimní straně a dosud jsou pro to právem ceněni.

Například nový šéf úřadu vlády, chartista Aleš Šulc, který řadu let působil stejně jako Přibyl na ministerstvu vnitra, dokonce jako šéf bezpečnostního odboru, včera řekl, že o Přibylově minulosti nic nevěděl.

Asi nejsmutnější je, když se na tom podílejí lidé, kteří za komunistů stáli na protirežimní straně a dosud jsou pro to právem ceněni

Totéž, byť opatrněji, prohlašoval ve středu po zasedání vlády další chartista, šéf vnitra František Bublan:

"Detailně jsem /Přibylovu/ minulost neznal." Nic netušili ani ministři, přestože dostali na stůl Přibylův životopis, sice nepodrobný, ale s jasným údajem, že byl v osmdesátých letech zaměstnanec ministerstva vnitra.

Týž František Bublan prohlásil jen o pár dní dříve, ještě předtím, než velitel roty SNB Přibyl odstoupil z funkce v úřadu vlády (cituji): "Někteří koaliční partneři tvrdí, že nevěděli všechny skutečnosti kolem dřívějšího působení pana Přibyla. Přitom jde o věci známé, psalo se o nich již před čtyřmi lety."

Buď tedy František Bublan neví, co mluví - nebo své výroky upravuje podle situace, s vysokou loajalitou vůči premiérovi.

A pokud Bublan o Přibylově minulosti věděl, protože se o ní opravdu psalo už před delší dobou, proč o ní nic nevěděl Aleš Šulc, který na vnitru s Přibylem pracoval? To jsou tam tyhle věci tabu nebo už nikoho nezajímají?

Aleš Šulc ještě dodává: "S podobnými případy /jako byl Přibyl/ jsem se už setkal. Musím však říci, že jsou to většinou velmi pracovití a spolehliví lidé, kteří jsou schopni vykonat kus dobré práce." Podobně Bublan prohlašuje "kádrování podle minulosti je mi cizí".

Loajalita k šéfovi je dobrá věc, v případě ředitele úřadu vlády dokonce nezbytná, ale přece se dá zvolit i jiná možnost: než vypouštět z úst zastírací fráze, které nemají nic společného s mravní otázkou, zda je správné, aby totalitní mlátičky sloužily na vysokých postech, to už je lepší mlčet.

Jinak to prostě působí, jako by si premiér našel chartisty, kteří jsou ochotní mu dělat kouřovou clonu.

Ministr vnitra František Bublan to koneckonců potvrzuje, když je dotazován, jak se staví k případu šéfa inspekce svého úřadu Miroslava Borníka, který se podílel na vyslýchání lidí, zatčených při protikomunistických demonstracích.

Bublan odpovídá: "Já už jsem s panem Borníkem na téma jeho minulosti mluvil. Vysvětlil mi to." A ministr dodává: "On byl pouze zapisovatelem a na ničem se nepodílel. Dokonce ani o nějakém bití nevěděl, takže já jsem neshledal žádný důvod k jeho odvolání."

Při vší úctě je velmi nevěrohodné, že by člen Veřejné bezpečnosti - a výslechář zapisovatel nevěděl, co dělají jeho kolegové na demonstracích a se zatčenými demonstranty.

A pokud si toho nevšiml, pak to bude jistě prozíravý šéf inspekce - pro přesnost, instalovaný do funkce za ministrování Stanislava Grosse.

Ale především tu zůstává politiky nedořešená otázka, vznášená mnoha lidmi už u Přibyla: opravdu je nutné vždycky přesně dokládat, který esenbák koho praštil a o čem věděl, aby bylo zřejmé, kde má nebo nemá pracovati?

Nebo je to jen obezlička, která slouží k tomu, aby ti lidé, vždycky spolehliví, pracovití a oddaní, mohli zůstat, kde zrovna jsou?