Daniel Kaiser Praha

Heinz Fischer se v červenci stal rakouským prezidentem

Fischer má za sebou dlouhou politickou kariéru v barvách sociální demokracie; dovršil ji před půl rokem, když vyhrál prezidentské volby.

Byla to taková představovací návštěva. Ne že by prezidenta Fischera v České republice neznali, ale poprvé přijel jako hlava státu.

S Václavem Klausem prý mluvili o Evropské unii, o chystané evropské ústavě.

Začali domlouvat i jeden bilaterální projekt: chystají se vypsat literární soutěž o česko-rakouských vztazích, do které by se mohli přihlásit žáci Komenského gymnázia ve Vídni a Rakouského gymnázia v Praze, prezidenti by pak osobně vybírali nejlepší autory.

Temelín a dekrety

Klaus s Fischerem otevřeli i spory kolem jaderné elektrárny Temelín. Rakouský prezident zdůrazňoval, že se obě země chtějí držet protokolu dohodnutého před třemi roky v Melku.

Tenkrát se rakouský kancléř Wolfgang Schüssel a český premiér Miloš Zeman domluvili na několika dodatečných bezpečnostních opatřeních a systému kontroly.

Klaus se s Fischerem shodl na tom, že by Temelín neměl zatěžovat dobré sousedské vztahy, a dodal, že Temelín funguje dobře.

Prezidenti se zabývali i Benešovými dekrety a vysídlení německé menšiny z Československa. Heinz Fischer naznačil, že by si Vídeň přála ještě nějaké další gesto z české strany.

"Přivítali jsme různá prohlášení českých politiků na toto téma a věříme, že lze být ještě konkrétnější. Například poválečný zákon o amnestii je něco, co odporuje našemu pojetí práva," řekl Fischer.

Poválečný československý zákon o amnestii se vztahoval i na zločiny páchané na odsunovaných Němcích.

Odškodnění minulosti?

Václav Klaus tohle téma moc otevírat nechtěl, říkal, je prý třeba dívat se do budoucna:

"Já si myslím, že se všichni kriticky díváme na svou minulost, jsme si vědomi i toho nepěkného, co se v ní odehrálo. Teď jde jen o to, co s tou minulostí můžeme nového udělat. Já mám pocit, že s minulostí už neuděláme nic, musíme udělat něco s naším dneškem, aby se takováto minulost nemohla nikdy opakovat."

Rakouská vláda si údajně přála, aby Česká republika alespoň částečně odškodnila Němce, kteří po válce zůstali v České republice.

Myšlenky se svého času ujal i bývalý vicepremiér české vlády Petr Mareš. Jak je tenhle projekt daleko?

Praha údajně s odškodněním souhlasila, spor měl být jen o to, kolika lidí by se částečné odškodnění týkalo.

Mluvilo se asi o 1500 lidech, to se ale ministerstvu práce zdálo moc.

Spekuluje se, že dokud Praha tento projekt nedotáhne do konce, nechce rakouský kancléř Wolfgang Schüssel přijet do Prahy na návštěvu.