|
Šebrle bojuje o zlatou medaili | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Světový rekordman v desetiboji Roman Šebrle má po prvním dnu aténského klání o nejvšestrannějšího atleta olympijských her velmi dobrou výchozí pozici v boji o zlatou medaili.
Šebrle sice v průběžném pořadí po pěti z deseti disciplín figuruje na druhém místě se ztrátou 95 bodů na vedoucího Kazacha Dimitrije Karpova, ale protože Karpov i zatím třetí v pořadí, Američan Bryan Clay, mají tradičně slabší druhý den, je Šerble hlavním kandidátem na celkové prvenství. Roman Šerble si v prvním dnu připsal 4594, což je jen o 80 bodů méně než při světovém rekordu v roce 2001 a skoro o 60 bodů víc než při letošním maximu z rakouského Götzisu. Desetibojaři odjíždějí na světové soutěže většinou s nějakým bodovým plánem. "V duchu si nějaký plán dělají, Roman ale jel na olympijské hry s odhodláním zvítězit." Skoumal se dokonce domnívá, že je možné uvažovat o překonání světového rekordu. Solidní výsledky Roman Šebrle měl solidní začátek - 10,85 na 100 metrů a 11. místo - letos v Götzisu zaběhl 10,92, před třemi lety při světovém rekordu tamtéž ovšem 10,64. V dálce Šebrle skočil 784 cm - letos v Götzisu to bylo o dva centimetry víc, ale Šebrle umí hodně přes 8 metrů... Pak ale přišel skvělý výkon v kouli a osobní rekord 16,36. Při výšce přeskočil Šebrle 212 cm - stejně jako při světovém rekordu a o 3 cm víc než letos v Götzisu - to je výborný výkon, který ho už dostal na medailovou pozïci - dělil se s Clayem o 2.-3. místo. Závěrečnou čtyřstovku zaběhl za 48,36 - opět lépe než letos v Götzisu a asi o půl vteřiny pomaleji než před třemi lety v závodě, ve kterém vytvořil světový rekord. S tou výškou spokojen mohl být, je to jeho téměř osobní rekord, zlepšil se i na sto metrů, je to disciplína, která bolí. Šebrle si stěžoval, že byl do závodů nalosován se slabšími soupeři. "Jak probíhalo losování na OH, netuším," říká Skoumal. Oba největší soupeři mají slabší druhý den - v živé paměti jsou skoro amatérské pokusy Dimitrije Karpova v oštěpu a tyči na MS v Paříži. Američan Clay je podle Skoumala horší překážkář, ale je výborný diskař a stejný tyčkař, je horším oštěpařem a pomaleji běhá 1500 metrů. Rumunka královnou gymnastiky Jednou ze sportovních dominant všech novodobých olympijských her je gymnastika.
Česká reprezentace měla v gymnastických soutěžích, které včera vyvrcholily druhou částí finále mužů a žen na jednotlivých nářadích, skromné zastoupení. Jediná česká závodnice Jana Komrsková se nedostala do finále víceboje ani soutěže na nářadích. Její reprezentační kolegyně Kateřina Marešová před čtyřmi lety na OH v Sydney soutěžila společně s ní, k vystoupení české gymnastky uvedla: "Byla jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit alespoň jedněch olympijských her, Jana v Aténách rozhodně ostudu neudělala." V éře Evy Bosákové nebo Věry Čáslavské byla ženská gymnastika chloubou československého sportu. V současné době česká ženská gymnastika v porovnání se světem má větší problém se prosadit. Podle Marešové je to proto, že v současné době je více států, než jich bylo v éře Čáslavské, je mnohem těžší se tam protlačit. V Aténách znovu slavily velké úspěchy Rumunky. Vyhrály víceboj družstev a Catalina Ponorová po dvou zlatých medailích za prostná a kladinu se stala asi největší osobností ženské gymnastiky v Aténách. "Dokazovala to už na různých světových pohárech, její výkon je fantastický," dodává k tomu Marešová. Comeback Japonců Ruska Světlana Chorkinová se v 25 letech chtěla rozloučit nějakým zlatem, ale nakonec se jí to nepovedlo.
"Fandila jsem jí a bylo mi líto, že nezískala olympijský titul, ani titul na bradlech, štěstí jí chybělo," vypráví Marešová. V soutěži mužů slavili v Aténách velký comeback Japonci, vítězové soutěže družstev, jinak se ovšem medaile rozdělovaly mezi různé gymnasty a různé země. Zůstane ovšem nepříjemná pachuť po skandálních omylech a sporných výrocích rozhodčích, kteří zjevně poškodili korejského reprezentanta ve víceboji jednotlivců nebo naopak přiřkli zlato domácímu Řekovi ve finále cvičení na kruzích, kde i laik musel poznat, že sestavy jeho soupeřů byly náročnější a lépe zacvičené. Fenomenální Phelps Do konce aténské olympiády zbývá ještě šest dnů, ale už teď je jasné, kdo vejde do dějin jako největší postava těchto her.
Devatenáctiletý americký plavec Michael Phelps sice nesplnil úkol, který si sám dal - překonat legendárního krajana Marka Spitze, jenž na hrách v Mnichově v roce 1972 získal sedm zlatých medailí. Phelps si z Atén odveze "jen" 6 zlatých a 2 bronzové medaile, což ovšem bohatě stačí k tomu, aby se zařadil k takovým legendám olympijské historie, jako jsou finský vytrvalec Paavo Nurmi nebo už zmíněná Věra Čáslavská. Když v pátek přebíral pátou zlatou medaili za vítězství v závodě na sto metrů motýlek, Michael Phelps řekl: "Vystupovat tady v Aténách na stupně vítězů a slyšet americkou hymnu je velmi vzrušující. Dnes jsem myslel, že závod bude snadný, ale vůbec to tak nebylo. O to větší mám z pátého zlata radost." Za vším tvrdý trénink Trenér českých plavců Jaroslav Strnad říká, že u Phelpse ho nejvíc zaujala jeho výdrž:
"On tady měl strašně moc startů, všude se musí plavat rozplavby, semifinále, on všude plaval nadoraz a chtěl být první." Phelps uspěl již v 15 letech a udělal svůj první světový rekord. "Určitě je to talent, pak má schopnost tvrdě pracovat. Phelps i tady v Aténách plave deset až patnáct kilometrů denně, chválí Phelpse Strnad. Podle trenéra českých plavců se může ještě zlepšovat, trošku mu možná škodí záběr na tolik disciplín. "Thorpe zůstal v Aténách trošku za očekáváním, neboť neměl motivaci, to samé se může stát i Phelpsovi," myslí si o velkém plavcově záběru Strnad. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||