Jan Bumba Praha

Městečko Edenbridge musí za budky zaplatit téměř tři tisíce liber

S rozšířením mobilních telefonů se výrazně snížil zájem o telefonování z klasických "budek", prý nastala "kulturní změna v komunikaci".

Například v Británii si společnost British Telecom (BT) dokonce stěžuje, že správa veřejných telefonních automatů je tak ztrátová, že jich bude muset podstatnou část zrušit.

Za budky se musí platit

V malém městečku Edenbridge v Kentu se British Telecom rozhodl zrušit čtyři telefonní budky, pokud mu obec nezaplatí téměř 3 tisíce liber.

Radní John Scoley si o tom myslí své:

"Kdyby za námi přišli a řekli, podívejte, v Edenbridge bohužel nemůže zůstat 13 telefonních budek, musíme si o tom promluvit...

"Za zachování telefonních automatů požadují skoro tři tisíce liber ročně a ty bychom mohli získat, jen kdybychom zvýšili místní daň - a to by určitě nebylo moc populární.

"V minulosti byly telefonní automaty dotovány ziskem z jiných telekomunikačních služeb. A když to tak fungovalo dřív, proč v tom nepokračovat?" ptá se radní z města Edenbridge anglickém v Kentu.

Řada možností

Paul Hendron, ředitel oddělení pro veřejné telefony ve společnosti British Telecom, se hájí tím, že o zrušení těchto konkrétních telefonních automatů se ještě bude mluvit. Stejně tak prý firma postupuje i jinde:

"Po celé zemi, všude, kde rušíme telefonní automaty, velmi úzce spolupracujeme s místními úřady.

"V některých případech radnice dotují telefonní budky, jinde je ve spolupráci s námi přeměňují na 'internetové kiosky'. Je zde tedy celá řada možností."

Podle Paula Hendrona musí British Telecom brát v úvahu to, že jde o ztrátovou část podnikání a nemůže prý udržovat něco, co se nerentuje.

Na druhou stranu si však BT údajně uvědomuje, že jde o veřejnou službu, kterou musí zajišťovat.

Budky v Čechách

A jak vypadá budoucnost veřejných telefonních automatů v Česku?

Statistika je jasná - z telefonních budek volá stále méně lidí, podstatná část obyvatel ale chce, aby byly zachovány.

Podle statistik z telefonních budek volá stále méně lidí

"Občas z nich volám, obzvláště pokud nemám v mobilu kredit.

"Jejich zrušení by se mi nelíbilo, protože jsou potřeba. Člověk nemusí mít vždycky kredit nebo nabitý telefon. Taky si může dítě či starý člověk potřebovat zavolat," domnívá se jeden z oslovených Pražanů.

"Nepoužívám je a ani by mi nevadilo, kdyby se zrušily, mám mobil," kontruje žena ve středním věku.

Ani další muž budky nepoužívá. Své rozhodnutí odůvodňuje tím, že má mobilní telefon, je však pro jejich zachování:

"Jsem pro, aby byly zachovány. Spoustu lidí mobil nemá a myslím si, že by telefonování mělo být zachováno pro každého."

"Mám mobil a doma pevnou linku, takže je nepoužívám, ale vadilo by mi, kdyby je chtěli rušit. Je spoustu lidí, kteří nemají jinou možnost. Veřejná služba by měla zůstat," myslí si další oslovená Pražanka.

Univerzální služba

V České republice má podle zákona povinnost starat se o veřejné automaty Český Telecom.

Náklady, které nemá Telecom pokryty, dostává přes regulátora od ostatních operátorů. V zásadě na tom nemůže prodělat Jiří Peterka

Tiskový mluvčí této společnosti Vladan Crha raději než o rušení mluví o snaze najít optimální počet.

"To co my děláme už několik let je částečné snižování počtu telefonních automatů, ale zejména tím, že nahrazujeme příkladně dva telefonní automaty, z nichž jeden byl na mince a druhý na karty, přístrojem kombinovaným. Je to sice jen jeden automat, ale umožní volání oběma způsoby a dojde tak k lepšímu využití přístroje."

Podle Vladana Crhy je správa veřejných telefonních automatů ztrátová a musí být dotována z jiných služeb.

Publicista Jiří Peterka, který se specializuje na telekomunikace, však míní, že Telecom nemá k podobným stížnostem důvod.

"U nás existuje povinnost Českého Telecomu, který provozuje takzvanou univerzální službu. V rámci toho má předepsáno, že musí poskytovat veřejné telefonní automaty v určitém rozsahu.

"Telecom to dělá a náklady, které nemá pokryty, dostává přes regulátora od ostatních operátorů. V zásadě na tom nemůže prodělat. Náklady na univerzální služby sdílí s ostatními poskytovateli, část platí oni, část samozřejmě platí sám," míní Jiří Peterka.

Budoucnost telefonních automatů

Ať už Telecom musí telefonní budky dotovat či ne, nemůže, jak už bylo řečeno, o jejich případném rušení rozhodovat čistě podle svého uvážení.

Podle prvního náměstka ministerstva informatiky Michala Frankla Českému Telecomu zůstane povinnost péče o veřejné automaty i do budoucna.

"V novém návrhu zákona o elektronických komunikacích, který nahradí současně platný telekomunikační zákon, se počítá s tím, že veřejné telefonní automaty budou dál existovat.

"Je úkolem regulátora, aby posoudil, jaké pokrytí je optimální. V žádném případě nepočítáme s tím, že by se rušily telefonní automaty, které jsou umístěny na malých vesnicích, kde je obvykle jedna či dvě telefonní budky."

Podle náměstka Frankla se naopak dá předpokládat, že dojde k redukci počtu telefonních automatů ve větších městech, kde jich prý není potřeba zdaleka tolik jako v minulosti.

Nový zákon

Je ale vůbec nutné je zachovávat, když mobilní telefon v Česku má už skoro každý?

Koncept univerzální služby v oblasti telekomunikací znamená, že chceme zachovat přístup každého k telefonnímu přístroji Michal Frankl, náměstek ministerstva informatiky

"Koncept univerzální služby v oblasti telekomunikací znamená, že chceme, a tak je to zvykem v celém světě, zachovat přístup každého k telefonnímu přístroji, zejména v případech, kdy je potřeba volat lékaře, hasiče či policii," vysvětluje první náměstek ministerstva informatiky Michal Frankl.

Publicista Jiří Peterka upozorňuje, že nový zákon o elektronických komunikacích možná výrazně promění pojetí zmiňované "univerzální služby".

"Je řada možností. Začalo by se tím, že by se operátorům nabídla možnost - kdo chcete provozovat tuto službu na běžné komerční bázi, přihlaste se, udělá se běžné výběrové řízení.

"Teprve pokud by nikdo neměl zájem, tak by se postupovalo tím dosavadním způsobem - někomu se to nařídí a budou se mu nějakým způsobem refundovat náklady, které nejsou pokryty výnosy," uvádí Jiří Peterka.

Kdo tedy dnes rozhoduje o tom, zda bude ten který telefonní automat zachován či zrušen?

Telecom má v tomto ohledu jistou volnost, své kroky však musí konzultovat. Tiskový mluvčí Telecomu Vladan Crha uvádí, že důležitým partnerem jsou místní samosprávy.

Centrum dálkového dohledu

"Kdybychom se s obcemi vůbec nebavili, tak se velmi rychle ozvou samy. Nicméně tím hlavním kritériem je provoz na tom konkrétním přístroji.

"Díky tomu, že jsou všechny přístroje připojeny na tzv. Centrum dálkového dohledu, tedy počítač, který sleduje, kolik hovorů z nich bylo uskutečněno, jak často a kam z nich bylo voláno, se dá poměrně přesně určit, který telefonní automat je využíván a který někde stojí zbytečně," vysvětluje mluvčí Telecomu.

Otázkou zůstává, zda by bylo možné trend stále méně častého používání telefonních budek nějak zvrátit.

Podle Jiřího Peterky velkou naději zatím nepředstavují ani nové technologie, např. internet.

"S tím už Telecom také experimentoval. Internetové kiosky, což byla kombinace veřejného telefonního automatu s místem veřejně přístupu k internetu a dalšími službami.

"Moc úspěšné nebyly nebo v nich Telecom nevidí žádnou velkou perspektivu. Soudím tak podle toho, že zpočátku o kioscích Telecom hodně informoval, ale teď už se o nich moc nehovoří," spekuluje Jiří Peterka.

Telefonní budky tedy zatím zůstanou, tedy některé. Možná se ale zanedlouho stanou raritou a děti se budou rodičů ptát, na co se ty zvláštní krabice dřív používaly.