Podle Hoffmana byl proces objednán za exprezidenta Havla

Podle něj byl u české justice objednán ještě za bývalého prezidenta Václava Havla.

Osmdesátiletý bývalý ředitel Ústřední správy spojů komunistického Československa byl odsouzen ke čtyřem letům vězení za sabotáž.

Té se měl dopustit v noci na 21. srpna v době invaze vojsk Varšavské smlouvy, kdy přikázal vypnout rozhlasové vysílání.

Vězeňská služba má ještě rozhodnout, zda je výkonu trestu schopen, případně kde si ho odpyká.

Za zpolitizovaný případ označil Hoffmanovu kauzu i místopředseda KSČM Vojtěch Filip.

Prezident Václav Klaus v neděli naznačil, že zvažuje pro Hoffmana udělení milosti.

Klaus v nedělním diskusním pořadu České televize řekl, že dostal rekordní počet žádostí o milost pro Karla Hoffmanna a že o udělení milosti uvažuje, nicméně k rozhodnutí ještě nedospěl.

Zdá se mi trošku zvláštní, abychom po 36 letech posílali do vězení někoho, kdo porušil telekomunikační zákon Václav Klaus

Václav Klaus si již ověřoval, kolik lidí v tak vysokém věku jako Hoffmann je v českých věznicích - zjistil, že pouze tři vězňové jsou starší sedmdesáti let.

Prezidentovi se navíc zdá pochybné, že Hoffmann je jediný funkcionář KSČ, odsouzený za podíl na sovětské okupaci v roce 1968.

Označil "za zvláštní posílat po 36 letech do vězení někoho, kdo porušil telekomunikační zákon".

Podle prezidenta by bylo třeba soudit ty, kteří dali příkaz k invazi půlmilionové armády vojsk Varšavské smlouvy, případně těch, kteří to dovolili.

Rozčarovaný odsouzený

Sám Hoffman tvrdí, že žádný zákon neporušil, a poukazuje na svůj údajně špatný zdravotní stav.

Už v loni v říjnu poté, co ho pražský vrchní soud uznal vinným ze sabotáže, Hoffman tvrdil, že je rozčarován:

V souvislosti s okupací v srpnu 1968 byl odsouzen pouze Hoffman

"Spoléhal jsem, že se u vrchního soudu prosadí spravedlnost. Ale jak je vidět, společenská objednávka doléhá i sem," řekl tehdy novinářům.

V tisku před časem řekl, že bývalý prezident Havel jednoznačně formuloval společenskou objednávku, a "zavázal také soudce, aby konečně někoho odsoudili za velezradu".

Nakonec soud překvalifikoval jeho provinění na sabotáž, Hoffman ale tvrdí, že verdikt soudu neodpovídá historii a jeho osobní roli v ní.

Zpolitizovaný proces?

Na podporu Karla Hoffmana vznikla petice, kterou podepsalo 2 000 lidí. Dnes ho chtějí doprovázet až k věznici.

Předseda KSČM a poslanecké sněmovny Vojtěch Filip, ve shodě s Hoffmanem samotným kauzu označil za "politický proces".

Vojtěch Filip BBC řekl, že způsob, jakým Úřad pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu vedl a jak úřady s Hoffmanem jednaly, údajně "nesl znaky porušení mezinárodní úmluvy proti mučení".

Důkazní nouze

Historik Pavel Žáček považuje prezidentovo rozhodování, zda milost udělit, či nikoliv, za obtížný úkol.

"Kdyby tady seděl politický vězeň, vypočítal by, kolik lidí Hoffmanova věku bylo v 50. letech za mřížemi, ale po roce 1989 se prosadilo pravidlo, že nejsme jako oni," řekl Žáček BBC.

Případy deseti představitelů někdejšího komunistického režimu, tedy špiček KSČ, příslušníků Státní bezpečnosti a náčelníka generálního štábu, se začaly otevírat za Bendova vedení ÚDV v roce 1995.

Pavel Žáček osobně vypracovával některé analytické materiály, týkající se podílu bývalé Státní bezpečnosti. V rozhovoru pro BBC potvrdil svůj dříve zmíněný názor, že to Hoffman tak trochu odnesl:

"Spíše jsem si myslel, že Černého Petra za okupaci dostanou příslušníci StB a armády, u nichž se dalo exaktně dokázat, jak se podíleli na paralyzaci československých institucí."

Absurdní stav justice?

To, že se soudům nepodařilo prokázat zmiňovaným představitelům bývalého režimu vinu, považuje Pavel Žáček za absurdní:

Hoffman byl jen šéfem ústředního orgánu státní správy. Kdyby byl v nomenklatuře KSČ, byla by zřejmě prokazatelná vlastizrada historik Pavel Žáček

"Vysílali komanda, která zatýkala československé občany, dokonce členy vedení KSČ, pomáhali paralyzovat Karlu Hoffmanovi rozhlas, aby nemohlo být vysíláno protiokupační vysílání většiny ÚV KSČM. "

Podle Pavla Žáčka neprokázání viny není dobrou vizitkou orgánů v trestním řízení a justice:

"Výkonní byli například příslušníci Státní bezpečnosti vyčlenění k paralyzaci rozhlasu a televizi," vysvětluje Žáček.

Jaké pravomoci?

Podle Žáčka dokáží historici i vyšetřovatelé poměrně dobře dokazovat Hoffmanovy faktické pravomoci z roku 1968:

"On byl jen šéfem ústředního orgánu státní správy. Kdyby byl v nomenklatuře KSČ, byla by zřejmě prokazatelná vlastizrada."

Na druhou stranu ale Žáček v rozhovoru pro BBC poukázal na údajnou důkazní nouzi při vyšetřování údajné velezrady:

"Po skartacích z let 1989-90 se nezachovaly materiály, které by dovozovaly, že za Karlem Hoffmannem přišel sovětský důstojník a řekl mu udělej to takto," vysvětluje Žáček.

Žijí soudci minulostí ?

Od počátku 90. let se v České republice diskutuje o tom, zda mají úřady vůli vyšetřit zločiny komunistického režimu. Pavel Žáček soudí, že nikoliv:

"Je to kvůli kontinuitě práva. Soudci jsou myšlením v minulosti, nejsou schopni vnímat to, že každý věděl, kdo pracoval ve prospěch Sovětů."

Podle Žáčka navíc po roce 1989 nikdo nebyl schopen fakta zpracovat do právní roviny. Historik poukazuje i na to, že zmíněná skupina prominentů bývalého režimu byla vyšetřována ještě za federace, počátkem 90. let.

Pavel Žáček odhaduje, že Hoffman může být posledním odsouzeným za rok 1968 z této mocenské garnitury.