Jaroslav Jírů novinář

Šance byly vzácně vyrovnané a když se začaly sčítat první hlasy, měl Dewey trochu navrch. Kolem půlnoci si v jednom americkém deníku řekli 'je to jasné' a dali to na tři sloupce na první stranu: deset prezidentem Spojených států. Pak šli spát nebo do hospody.

Jenže po půlnoci začaly přibývat hlasy Trumanovi. A tak se stalo, že ráno rozhlasové stanice vítaly prezidenta Trumana, ale Chicago Daily Tribune stále trval na tom, že do Bílého domu zasedne Thomas Dewey. Dlouho se z toho nemohl ten deník vzpamatovat, protože kdo by si kupoval takové noviny, že.

Podobnou příhodu jsem zažil minulý čtvrtek. Ráno mne v BBC poučili, že Cyril Svoboda je stále ministr zahraničí, jelikož se na tom všechny tři koaliční strany shodly. Pak jsem si koupil noviny a nevěřil svým očím.

Mladá fronta Dnes měla na první straně titulek: Lidovci obětují Cyrila Svobodu. Znovu jsem se podíval na datum, ale zrak mne neklamal: stálo tam opravdu 29. července 2004. V textu jsem se dále dočetl, že Svoboda začíná odpočítávat poslední dny na pozici šéfa české diplomacie. Už stárneš, hochu, šálí tě zrak, myslel jsem si.

Ale nešálil. Právo mělo ještě více fantazie a psalo: S Teličkovým nástupem do jednoho z klíčových vládních úřadů jsou lidovci už smířeni také proto, že získali čtvrtý rezort. Levé křídlo ČSSD může být spokojeno.

Snad mne kdysi mé Lidové noviny vyvedou z toho kolotoče a zmatku, řekl jsem si, ale se zlou jsem se potázal, neboť psaly: Jisté je pouze to, že KDU-ČSL ztratí ministerstvo zahraničí. Jejich čest trochu zachránil Petr Kolář, který na závěr svého článku napsal, že ráno může být ještě všechno jinak.

Musíš počkat na zítřek, řekl jsem si. Jistě to uvedou na pravou míru, omluví se svým čtenářům, nabídnou finanční kompenzaci, vysvětlí jim, že jindy naprosto spolehlivě prameny a stoprocentní informační zdroje selhaly, že sazeči neprovedli včas nutné korektury.

Já bloud! Nic podobného v pátečních novinách nevidím. Jen trochu stížností na to, že politici často jednají až v noci. Jinak pouze změna znamének a zaručených informací.

Včerejší outsider se stává jistým vítězem. Odepsaný ministr je nejvážnějším kandidátem. Neschopný vyjednavač nejlepším stratégem. Včerejší zatvrzelost se změnila v dnešní zásadovost, někdejší ústupnost ve vytříbený taktický smysl.

Možným východiskem by snad bylo zavést ve všech redakcích věštírnu. Zástupkyní šéfredaktora by se mohla stát madame s křišťálovou koulí, kocourem a havranem. Důvěra čtenářů by zcela jistě stoupla.

Ale do té doby, nevím, nevím. Mimochodem, nevíte, kde bych si dnes mohl koupit zítřejší noviny?