|
Obyčejný farář | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
To, co se děje v Palestině, je hrozné z mnoha důvodů. Především svou délkou a úporností. Už více než padesát sedm let se tam vraždí a na konci toho strašného tunelu hrůz nebliká ani malé světélko. Jedné hrozné středověké válce se říkalo stoletá. Překoná palestinské vraždění ten smutný rekord? Stejně hrozné pomyšlení je na to, že se tam navzájem zabíjejí děti. Palestinský chlapec jde házet kameny na izraelské tanky a zasáhne ho zbloudilá střela. Jeho starší sestra pečlivě zahalená do hidžábu přísahá pomstu, nechá přitom své kletby natočit na video, obtočí si tělo trhavinami a jde vyhodit do povětří izraelský školní autobus a sebe samu. Televizní kamery přenesou obrazy do Evropy. A tady se pak odehrává válka v malém. Mladí Arabové zapalují synagogy a rozvalují hroby s izraelskou hvězdou, jejich židovští spolužáci zase vhazují bomby do mešit. Palestinská intifáda zasévá do duší tisíců dětí v Evropě nenávist a touhu po pomstě. Už několik let pozoruje tu zkázu farář v Nazaretu Emile Šufani. Má farnost ve městě, z něhož prý pochází Spasitel. Je to Arab, křesťan a zároveň ředitel místní školy. Léta pěstoval přátelské styky s židovskou školou v Jeruzalémě. Jako jeden z mála arabských učitelů vykládal dětem o německých koncentračních táborech za druhé světové války. Pak ovšem přišla druhá intifáda a byl konec. Šufaniho kolegové si zoufali, on si položil hlavu do dlaní a přemýšlel. Odjel s nimi do Osvětimi prohlédnout si místní muzeum. Do míst, kde kdysi zlo a nenávist nabyly obludné podoby. Ty děti sem přijíždějí se svými frustracemi a předsudky. A pak mluví mezi sebou o tom, co viděly. Hledají odpověď na otázku, zda nacisté nezaseli sémě své zloby opravdu velmi hluboko, když vydává tak hrozné plody. Kdo je zalévá? Kdo pohnojuje? Nevytváříme mu příhodné klima svou nevšímavostí, pohodlností, neschopností postavit se zlu? Jak to ještě všechno dlouho potrvá? Nedalo by se býlí nějak vytrhat? Loni v květnu jich do Osvětimi přijelo několik set. Z Palestiny, Izraele, Belgie, Francie. Možná, že jsem příliš velký optimista. Nedovedu si ale představit, že by ty děti potom, co viděly a slyšely, mohly namalovat na zeď "Smrt židům" nebo "Pryč s hnusnými Araby", Možná, že to nepůsobí na všechny, ale na většinu zcela určitě, tím jsem si jist. Je to názorná výuka, kterou nic nemůže nahradit. Emile Šufani je geniální pedagog. A myslím si, že by velcí mužové, co navrhují kandidáty na Nobelovu cenu míru, neměli zapomenout na toho prostého faráře z Nazaretu. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||