Petr Fischer analytik BBC

Každému dopřává sluchu - i dříve ostrakizovaným komunistům - snaží se neurazit a vytvořit dojem, že pod jeho vedením má sociální demokracie šanci na nové stmelení

V sále, který svého času nesl politicky zdánlivě neutrální název Belmondo, krásný svět, dostal Stanislav Gross zelenou do dalších jednání, přestože v hlavních otázkách, tedy jak a přesně s kým bude pokračovat spolupráce sociálních demokratů ve vládě zatím vůbec není jasno.

Stanislav Gross si podle širšího vedení strany vede v jednáních o nové vládě dobře.

Jak řekl šéf ústecké větve ČSSD Jaroslav Foldyna, Gross se chová pragmaticky, což přeloženo znamená: každému dopřává sluchu - i dříve ostrakizovaným komunistům - snaží se neurazit a vytvořit dojem, že pod jeho vedením má sociální demokracie šanci na nové stmelení, jež na čas zažila pod vládou Miloše Zemana, jenž však o sobě vždy tvrdil, že k pravému sociálnímu demokratovi má hodně daleko a jeho politické místo je spíše mezi liberály.

Velkému komunikátorovi Grossovi, skutečnému sociálnímu demokratovi z lidu, se zatím daří udržet vnitrostranické nespokojence na uzdě, přestože místo jednobarevné vlády, kterou doporučuje Zeman a jeho lidé, se snaží opět sestavit trojbarevnou koalici, nota bene s "politickými ojetinami" - opět ten Zeman, jenž, ač definitivně odešel, pořád se vrací - jaké podle zemanovců reprezentuje Unie svobody.

Po neděli dokonce většina z přívrženců pravé levicové politiky Grossovi zatleskala, protože se ukázalo, že Gross chce plnit původní program ČSSD - proevropská politika, sociální stát a tak dále.

Týž program měl Špidla

Ale tentýž program měl přece i Vladimír Špidla. Problém byl jen v tom, že po srážce s tvrdou ekonomickou realitou, konkrétně s hrozivým stavem veřejných financí, musel dnešní premiér v demisi hodně ustoupit ze svých původních představ.

Nebude od věci v této souvislosti připomenout, že Špidla byl i v Zemanově vládě, takže mohl vědět, jak na tom financování veřejných služeb je.

Přesto v posledních týdnech před svým pádem tvrdil, že mu Miloš Zeman neumožnil nahlédnout do vnitřku veřejných financí, proto také onen následný šok z hrůzy, kterou našel.

Jakou změnu proti Špidlově plánu přináší Stanislav Gross? Jak rozsáhlý sociální stát je podle něj schopná Česká republika bez většího soukromého podílu občanů provozovat? A není změna proti Špidlovi jenom v tom, že se místo známého pojmu sociální stát už začíná používat neurčité spojení sociální společnost?

Spolustraníky chválený Stanislav Gross nedal na tyto nejpodstatnější otázky zatím žádnou jasnější odpověď.

Může to být taktický záměr premiéra-čekatele, neboť špatný je ten politik, který před klíčovými rozhovory o programu a dělení postů odkryje naplno karty.

Existuje ale i druhý výklad, podle nějž Stanislav Gross v této věci zkrátka mírně řečeno tápe.

Ke všemu uvnitř jeho strany jsou na tyto otázky ostře odlišné názory. A Gross chce přece konflikty moderovat, zmírňovat.

Ani po nedělním zasedání ústředního výkonného výboru ČSSD se tedy nic podstatného nezměnilo.

Stanislav Gross nadále hraje vyčkávací hru s nespokojenými straníky a zkrášluje jejich ústa medem slibů obnovy stranické důvěry.

V záloze má ještě dělení postů, ale nakonec stejně musí přijít chvíle, kdy svým křičícím kolegům ve straně bude muset říct: To, co navrhujete, je cesta zpět, která možná chvíli pomůže ČSSD, ale rozhodně ne občanům českého státu.

Najde-li moderátor konfliktů Gross odvahu k takové větě, nebylo by vůbec špatné, kdyby tuto roztomilou etudu pravdy opět připravil na Vltavskou alias Belmondo.