Rosie Goldsmith Crossing Continents, BBC Radio 4

Michal vyhledal lékaře po nervovém zhroucení

"Je to jako klec v zoo. Takové malé vězení," popisuje třicetiletý Michal Celetka týden, který strávil na lůžku s mříží na psychiatrické klinice ve svém rodném Brně.

Mříž nad lůžkem byla půldruhého metru vysoká a dva metry dlouhá. Železné tyče navíc pokrývalo husté pletivo. Na jednom konci mříže byl visací zámek.

V takovém prostředí se Michal Celetka cítil dle svých slov "zmatený a jako chycený", navíc mu bylo odepřeno jídlo i přístup k toaletě.

"Jednou jsem musel močit skrz mříž, nemohl jsem to už vydržet. Měl jsem tak vyschlá ústa, že jsem dokonce zkoušel pít svou vlastní moč," vzpomíná na otřesný zážitek.

Ani doktor, ani právník

Odbornou nemoc v nemocnici se rozhodl Michal Celetka vyhledat poté, co se nervově zhroutil a začal trpět halucinacemi.

Lůžka s mřížemi do civilizované společnosti nepatří Michal Celetka

Tam mu však bez přítomnosti doktora či právníka okamžitě podali sedativa a umístili jej na lůžko s mříží.

V nemocnici strávil pět týdnů a nakonec byl prohlášen za paranoidně schizofrenního.

"Za celou tu dobu jsem neviděl žádného psychologa, ani terapeuta. Dávali mi jen prášky. Potřeboval jsem se někoho dotýkat a s někým si povídat," říká Michal Celetka.

"Lůžka s mřížemi do civilizované společnosti nepatří," míní.

Když posléze nemocnici opustil, pociťoval sebevražedné nálady a byl dle svých slov "totálně zmatený".

Díky odpovídající péči však záhy získal pozitivní náhled, cítí se klidně a příjemně. Navíc pracuje jako dobrovolník v dobročinné společnosti pečující o duševní zdraví.

"Český systém léčby takových nemocí je zastaralý a autoritářský. Mám za to, že bych neměl o své zkušenosti mlčet," říká Michal Celetka a dodává:

"Navštěvuji nemocnice, naslouchám připomínkám a pomáhám vysvětlovat to, co pacienti potřebují. Pacientům nikdy nikdo nenaslouchá, chceme ale vést normální život jako každý jiný."

Mezinárodní ostuda

Podle pražského psychiatra a zastánce lidských práv doktora Jana Pfeiffera byly v dřívějších letech postele s mřížemi považovány za "progresivní" a "humánnější než přivazování."

Dnes je Pfeiffer jeden z vůdčích osobností usilujících o zákaz těchto postelí v České republice.

Přestože je užívání postelí s mřížemi kvalifikováno EU, Radou Evropy, Amnesty International a OSN jako porušování lidských práv, čtyři noví členové EU – Česká republika, Slovenská republika, Slovinsko a Maďarsko – je nadále užívají.

Podle doktora Pfeiffera jsou v České republice v užití "nejméně stovky" těchto postelí. Získat statistiky udávající informace o množství postelí s mřížemi v užití je však téměř nemožné.

Novináři ani zastánci lidských se totiž do nemocnic a pečovatelských zařízení, kde jsou běžně používány, nemohou dostat.

Nemocnice v Dobřanech u Plzně však s novináři spolupracovala. Je to jedno z největších českých nemocničních zařízeních s celkem 1300 lůžky, z nichž deset procent jsou údajně lůžka s mřížemi.

Ředitel a primář doktor Vladislav Žižka však tvrdí, že "jenom minulý týden jich několik bylo odstraněno."