Daniel Kaiser analytik BBC

První zpráva v odpoledním přehledu České tiskové kanceláře sdělila, že úřadující předseda ČSSD Gross seznámil prezidenta Klause s vizí nové vládu bez podpory komunistů.

Hádanka, o koho se taková vláda může opřít, ale zatím zůstává nevyřešená. Bývalý poslanec ODS Petr Kott posílil poslanecký klub Unie svobody-DEU, z něhož ale zároveň definitivně odešel Tomáš Vrbík.

Jak se nakonec rozhodne Vrbíkův kolega Marian Bielesz, jestli za sebou také spálí most k vládě, nikdo nevěděl.

A dále: Podoba a složení nové vlády zůstává zatím neznámou i řadovým poslancům, podle jedné spekulace lanařila ČSSD jednotlivé komunisty, jenže komunisté si provedli interní šetření a k zaječím úmyslům se nikdo nepřiznal. ¨

Spekulace o tom, že by grossovci mohli koupit nějakého občanského demokrata, vedení ODS vylučuje. Přesto jistý člen občanskodemokratického vedení pochybuje o charakteru nejmenovaného poslance.

Třikrát po sobě už volební systém vyplivl křehké a vysoce nestabilní většiny, které buď nevydržely nebo je musela přemostit nešťastná opoziční smlouva

Z těch zpráv se točí hlava a ČTK za to nemůže. Věrně popsala sněmovní atmosféru posledních dní, tu zvláštní směs nejistoty, zmatku, podezíravosti a fantazírování.

Klíčoví aktéři rozehrané partie ovšem za svoje chování tak úplně nemohou. Hlavní viník má zatím štěstí, v tom zmatku si na něj skoro nikdo nevzpomněl. Je to poměrný volební systém.

Na konto volebního systému jde zmatek těchto dní a jdou na něj i všechny infarktové chvíle, které musel prožít dosluhující premiér. Vladimír Špidla za ty dva roky několikrát nevěděl, jestli předsedá většinovému nebo menšinovému kabinetu.

O korumpujícím vlivu, jaký taková situace může mít na nedoceněné poslance, už bylo řečeno vše a to opakovaně. V takové konstelaci si povolání premiéra žádá hodně pružné nervy.

Může se zdát - a poslední preference takové zdání potvrzují -, že by předčasné volby přinesly solidní většinu koalici občanských a křesťanských demokratů. Jenže i kdyby to tak dopadlo, nekonala by se spíš výjimka z pravidla?

Třikrát po sobě už volební systém vyplivl křehké a vysoce nestabilní většiny, které buď nevydržely nebo je musela přemostit nešťastná opoziční smlouva.

Posun k většinovému systému a tím pádem k silnějším vládním většinám žádali postupně Václav Havel, Unie svobody, ODS a s ní trochu neochotně ČSSD.

Reforma se nekonala a je otázka, jestli všichni ti reformátoři svou nedůsledností respektive neotesaností vhodný moment ke změně už nepropásli. Těžko teď čekat od ČSSD, že přistoupí na změnu, dokud ji prvenství na levici berou komunisté.

Jenže je to ďábelský kruh: z absurdních situací, které už současný volební systém zplodil a které v těchto dnech dosahují svého prozatímního vrcholu, vzniká hodně neuspořádaný dojem. A ten zase nahrává KSČM.