Čestmír Klos Redaktor časopisu Euro

"Zkraje jsem všechno vozil z Německa, kde občas podnikám. Teď jsou ekologické věci naštěstí k sehnání i v Česku," pochvaloval si.

"Jak jen to dělá?" znejistěl jsem. Znám přeci trable se zaváděním značky ekologicky šetrný výrobek. V textilu a mnoha jiných oblastech se vůbec nechytla. Naši výrobci na náklady s jejím uvedením často nemají, jiní na ni prostě kašlou.

Potravinářským výrobkům se podle daných regulí ekoznačky dokonce udělovat nesmějí. Že by měl na mysli bioprodukty od ekozemědělců?

Ale na to, že by vyhledával jen specializované prodejny nebo biokoutky supermarketů, ten člověk vůbec nevypadal. Nesměle jsem se ho zeptal.

"Není nic jednoduššího, jen mít oči na stopkách a umět vybírat," řekl ten muž a vběhl do svého karavanu.

Po chvilce se vítězoslavně vrátil s krabičkou od zubní pasty a ukazoval na vytištěný kroužek s dvěma proplétajícími se šipkami. Byl celý černý, zato s miniaturním nápisem 'zelený bod'.

"Nekoupím nic, co nemá tuhle značku. Samozřejmě až na výjimky, ani se zdravými věcmi se to nemusí přehánět," řekl podnikatel, se zdůrazňovaným nadhledem nad svou vášní pro vše zdravé.

Zatrnulo mi - ten člověk už léta žije v omylu. Jak mu to říct, abych ho neranil? Opatrně zleva, opatrně zprava, konečně to bylo venku. "Tato značka neznamená ekologickou kvalitu, ale něco úplně jiného," říkám mu nakonec do očí. Neuvěřil.

Od té chvíle to je už zas jen a jen jeho věc. Snad si to někde ověří. A když ne, tak ať si to myslí dál.

Sobě ani nikomu jinému tím neuškodí. Bude dělat jen to, co naprostá většina nás ostatních: kupovat běžně dostupné výrobky. Sem tam i z PVC, ekologicky rizikového, ale ještě nezakázaného.

Povětšinou však z tisíců látek neznámé toxikologické kvality, zavedených do výroby dávno před platností zákona o uvádění nových chemických látek na trh.

Nehledejme však chybu v jednání pošetilcově. Jeho vzorec chování je nejen správný, ale dokonce žádoucí.

Jen je v tom vzorci třeba kvůli správnosti výsledku zaměnit veličinu - místo zeleného bodu zelené Éčko. V Německu Modrého anděla a v Evropě květinku.

Chyba je naopak v nás ostatních, že se o ekologickou šetrnost kupovaných výrobků nestaráme. A to i přesto, že je v mnoha případech v přímé úměře k šetrnosti naší kapsy i k zachování zdraví.

Ekologický kotel méně spálí, ekologická barva méně škodí, ekologický nábytek nás neomamuje výpary formaldehydu.

Rád bych ctitele ekologických nákupů stejně názorně přesvědčil, jako on mne zmíněnou krabičkou, ale pochopte, žádný z vyjmenovaných příkladů jsem v turistickém kempu neměl po ruce.

Jelikož mi příběh připadá vtipný a poučný zároveň, rád ho vyprávím. "Dobrá dobrá, éčko jsi mi vysvětlil, ale co je to ten tajuplný zelený bod?" zeptala se mne vzápětí jedna moje známá. Přestože je na většině obalů zboží, nikdy si ho ještě nevšimla.

Nevyplácí se nevěřícně koulet očima - pravdu má ona. Třídíme-li v Česku odpady z obalů podle druhu a ne podle značky, je zelený bod pro spotřebitele informací k ničemu.

Nač má vědět, že výrobce delegoval svou povinnost za zpětný odběr obalů na autorizovanou společnost?

Potřeboval by si vybírat podle éčka, ale těch je u nás jako šafránu.