Rozhodlo o tom americké ministerstvo obrany. Celý proces revize by měl začít v nejbližších týdnech.

England vyjádřil naději, že přinejmenším v několika případech by mohlo jít o rychlý proces. Jak dodal, vězni by mohli být propuštěni, pokud nepředstavují hrozbu pro Spojené státy.

V příštích dnech se také očekává zásadní rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu ohledně právního statutu vězněných, jejichž podmínky dlouhodobě kritizují nejen organizace na ochranu lidských práv, ale i jednotlivé státy, odkud někteří vězni pocházejí.

Od chvíle, co se v americkém zadržovacím centru Guantánamo na Kubě objevili první vězni, se toto místo stalo právním a diplomatickým bojištěm v Američany vedené kampani proti terorismu.

Většina ze zadržených skončila na Guantánamu během zátahů proti Talibanu v Afghánistánu a proti síti Al-Káida po útocích na New York a Washington z 11. září 2001.

Nyní, po téměř třech letech, by měl americký Nejvyšší soud učinit dosud nejvýznamnější právní rozhodnutí v tomto konfliktu. Určí totiž, zda se vězni budou moci proti svému zadržování odvolat u amerických soudů.

Nejvyšší soud zároveň rozhodne v případech dvou vězněných amerických občanů o jejich právech za situace, kdy je administrativa prezidenta George Bushe označuje za "ilegální nepřátelské bojovníky."

Profesor Neil Katiel přednáší právo na Univerzitě v americkém Georgetownu a současně patří ke kritikům postupu Bushovy vlády. BBC řekl, že otázka projednávaná Nejvyšším soudem o tom, zda lidé mají přístup k federálním soudům, je nesmírně důležitá pro spravedlnost v zálivu Guantánamo:

"Pokud podle profesora Katiela Nejvyšší soud přijme argument Bushovy vlády, bude to znamenat, že nikdo nebude moci přezkoumat, co se na Guantánamu děje," říká profesor Neil Katiel a dodává:

"To by pro lidi, kteří jsou zadržováni na Guantánamu, znamenalo doslova konec spravedlnosti tak, jak je v Americe chápána mnoho let."

"Jsme nevinní tady v této kleci... nemáme žádná práva, nic..." ozývají se nářky za drátěnými ploty na Guantánamu. Podle kritiků jsou tito vězni z právního hlediska zadržováni za nejhorších podmínek svého druhu.

Pouze pár jich má přístup k obhájcům. Bushova administrativa namítá, že tažení proti terorismu je zcela jiný typ války a že vězni na Guantánamu jsou cizinci, kteří nejsou drženi na americké půdě, takže se ocitli mimo jurisdikci amerických soudů.

Ministr obrany Donald Rumsfeld k této otázce letos v únoru řekl: "Nesmíme zapomínat, že ti lidé nejsou v americké vazbě proto, že ukradli auto nebo vyloupili banku - nejsou to běžní zločinci."

Podle Rumsfelda jde o nepřátelské bojovníky a teroristy zadržované kvůli válečnému postupu vůči Americe. A proto se na ně musejí vztahovat jiná pravidla.

Mezi přibližně šesti sty vězni z více než čtyřiceti zemí jsou pořád čtyři Britové. Jedním z nich je Moazem Beyg, jehož otec Azmet přenesl svou kampaň za spravedlivý proces pro syna až před práh Nejvyššího soudu.

Azmet BBC řekl: "Pokud jsou proti němu důkazy, ať je obviněn. A pokud na základě lékařské prohlídky bude uznán způsobilý k tomu, aby stanul před soudem, ať se tak stane."

Pozornost věnovaná kulturním odlišnostem je součástí tvrzení Pentagonu, podle kterého se s vězni vždy zacházelo humánně. Nicméně nedávný skandál vyvolaný zneužíváním vězňů v iráckém vězení Abú Ghrajb přilil olej do ohně i kolem neprůhledného zacházení s vězni na Guantánamu.

Z tajných poznámek, které pronikly na veřejnost, vyplývá, že někteří představitelé Bushovy administrativy se pokoušeli najít způsoby, jak obejít zákony zakazující mučení vězňů. Profesorka Ruth Wedgewoodová přednášející právo na Univerzitě v Baltimore říká, že i ¨soudci čtou noviny:

"A je jasné, že soud má stejné morální cítění, jako my ostatní a nepotěší ho žádná z událostí, ke které došlo v posledních několika týdnech - ať už jde o Abú Ghrajb nebo poznámky z úřadu právní rady na ministerstvu spravedlnosti," říká profesorka Ruth Wedgewoodová.

Výsledek, ke kterému dospěje Nejvyšší soud, může poškodit George Bushe v jeho kampani před blížícími se prezidentskými volbami. Podle právníka Joea Onaka z Washingtonu je však ve hře mnohem více věcí:

"Myslím, že to zdaleka přesahuje politiku nebo jakoukoli konkrétní vládu. Toto rozhodnutí se týká samého srdce americké ústavy a toho, jaké pravomoci náležejí Kongresu, prezidentovi a toho, co znamená právní proces a habeas corpus, tedy zákaz zatknout občana bez soudního příkazu," tvrdí washingtonský právník Joe Onak.

Nejvyššímu soudu se ale může třeba protivit zpochybňování pravomocí vlády a prezidenta v době války. Protože pokud to udělá, může to spustit vlnu odvolacích procesů. A oponenti stojící na obou stranách této právní bitvy se shodují v tom, že v sázce je opravdu hodně.