Daniel Kaiser analytik BBC

Je to nezadatelné právo opozice, nebo tu občanští demokraté nezodpovědně hazardují s budoucností státu, jak naznačují vládní předáci, mezi nimi nejhlasitěji Cyril Svoboda?

Ministr zahraničí vynáší soudy dosti suverénní. Kde bere jistotu, že ostatních 24 evropských zemí ústavu ratifikuje? V několika státech se - podobně jako v tuzemsku - vypíše referendum a zdá se skoro jisté, že někde ústava ztroskotá na vůli lidu.

Ministr Svoboda také překrucuje smysl referenda. Kdyby se jedna ze dvou odpovědí předem prohlásila za smrtonosnou, byla tedy v podstatě zapovězena, kdyby se za hlasování pro jednu ze dvou formálně rovnoprávných možností mělo vylučovat z dobré společnosti, nemělo by velký smysl takové hlasování pořádat.

V referendu si ODS - stejně jako ČSSD nebo lidová strana - může doporučovat, co chce Daniel Kaiser

Dohodnutý text ústavy znamená mnohem víc než pouhou rekapitulací stávajících evropských smluv, jak se nám různí činitelé české vládní koalice snažili vsugerovat, je to jasný krok k politické integraci.

Hlubší politická integrace Evropské unie se někomu líbí a někomu ne, proto jsou v budoucím referendu přijatelné obě odpovědi.

Česká vláda se hlásí k plánu na politickou federalizaci Evropy. Takto naladěná jezdila na klíčové summity. S demokratickou opozicí doma se nebavila vůbec. Formálně ji k tomu nic nenutilo, jenže: ODS kdysi sociální demokraty zatáhla do přípravy česko-německé deklarace, ačkoliv by se bez jejích hlasů obešla.

Nedávno naopak ODS vládním stranám musela vypomoci s vysláním vojáků do Afghánistánu, Kuvajtu a do Iráku. Koaliční tábor v těchto klíčových hlasováních nefungoval, přitom Špidla se Svobodou hlasy ODS požadovali se suverenitou výběrčího daní.

Referendum o Evropské unii vyhrála vláda na zádech voličů ODS - průzkumníci před volebními místnostmi zjistili, že 40 procent účastníků referenda byli příznivci Topolánkovy strany. Vládní strany se ani nesnažily předstírat konzultace s ODS, když se hledal první evropský komisař.

To vše předcházelo partyzánské akci ODS z minulého týdne, kdy na evropské ambasády v Praze rozeslala upozornění, že se pozicí vlády na summitu necítí vázána.

Občanští demokraté se pohybovali na hranici hlouposti, někdo Českou republiku na summitu zastupovat musel, jiný premiér k dispozici nebyl a aby popřel svůj eurofederalismus, nemohl po Špidlovi chtít ani Topolánek.

V tom hlavním, totiž že hledání základní shody k evropské ústavě zkrachovalo a že vina padá především na vládu, měli ale občanští demokraté úplnou pravdu.

Nejlepším východiskem z takového nešťastného propletence je referendum a v referendu si ODS - stejně jako ČSSD nebo lidová strana - může doporučovat, co chce.

Nezpochybňuje tím ani demokratické zřízení, ani základní mezinárodní směřování českého státu po propuštění ze sovětského bloku.

Problém s evropskou ústavou je přece jen o řád jemnější. Také ovšem asi tak o dva řády hrubší, než aby bylo možné svěřit ho s čistým svědomím vládní koalici slabé jak moucha, vládě, která neví dne ani hodiny.