Ivan Medek novinář

V učebnici českého jazyka se lze dočíst, že zdrobnělinami označujeme věci a osoby malé, například obrázek, nebo milé, například dědeček.

Proto jsem se velmi podivil, když mě po návratu z emigrace při jedné z prvních společenských příležitostí přivítala pracovnice televize slovy: "Ták, kabátek si dáme do šatničky – a jaká byla cestička?"

Věci, které tak označila, nebyly malé ani milé, a kdyby těch zdrobnělin byla užila, protože považovala za malého či roztomilého mě, urazil bych se.

Začal jsem naslouchat bedlivěji. Prosím, pivečko, to ano, byť velké, je Čechům milé. Sluníčko je sice hodně velké, ale patří také do kategorie věcí milých.

Když ale meteorologové hovoří vytrvale o východu sluníčka, připadám si jako pitomeček. Ale prosím, třeba, podobně jako ona mladá dáma z televize, chtějí být obzvláště milými oni sami. A tak cukrují.

Ale je ještě jeden důvod, proč se zdrobněliny užívají. Na obrovskou psí hromadu na chodníku ukazuje maminka dítěti se slovy: "Pozor, hovínko". Tělnatého hromotluka žádá sestra v nemocnici, aby na ni vystrčil zadeček.

To nejsou věci ani malé, ani milé, nýbrž z nějakých důvodů trapné, nelibé či dokonce páchnoucí.

Pojišťovací úředník vám vystaví smlouvičku, podá vám tužtinku, žádá o podpísek a připojí razítečko. Chce tím říct: Nebojte, nebude to bolet, není to příliš drahé. A pak vás zkasíruje.

Nejsem blbeček a nechci, aby se na mne šišlalo. Mimochodem, ani děti to nemají rády. Můj synovec, když mu byly čtyři roky, žádal důsledně šunu, řez a heřman, protože mu šunka, řízek a heřmánek připadaly zženštilé. Dávám si pozor.

A pak na mne vyrazí zdrobněliny v okamžiku, kdy to nejméně čekám. U voleb. Ano, ve volební místnosti. Volební akt je nástroj demokracie, vážný a slavnostní, a po těch čtyřiceti letech, kdy byl devalvován a permanentně zneužíván, vzácný.

To jsem si myslel do okamžiku, kdy členka volební komise pravila líbezně: "Tak, tady je obálečka, půjdete nám za plentičku a pak nám ji hodíte támhle do urničky."

Řekněte sami - ale rychle! - která z kategorií, o kterých jsem mluvil, platí na tento případ? O věc malou či milou nejde. Znamená to tedy, že tato situace je trapná, nelibá, páchnoucí, bolestná nebo příliš drahá? Chce mě někdo varovat, chlácholit, nebo napálit?

Ta laskavá paní ve volební místnosti nezamýšlela tou větou nic zlého. Ona jenom nemyslela. Bohužel nebyla sama. Co těch 71 procent oprávněných voličů, kteří nepřišli? Na jejich adresu bych zdrobnělinu nepoužil.