Daniel Anýž zpravodaj BBC

Mašínové se objevili v jednom z dílu normalizačního seriálu

Společnost přitom vnímá kauzu bratří Mašínů, kteří se před více než padesáti lety probili z komunistického Československa do západního Berlína, mimořádně rozporuplně.

V loňském průzkumu agentury STEM označilo pětapadesát procent dotázaných Mašíny za vrahy.

Poslední jednání Senátu neodráželo nejednotné chápání bratří Mašínů ve společnosti.

Bylo to tím, že jeden z diskutujících, který by se jistě postavil proti myšlence Mašíny vyznamenat, totiž pražský státní zástupce Jiří Bednář, nepřišel.

Senátor Daniel Kroupa, který jednání uváděl, vysvětlil proč: "Vystoupení mu zakázali nadřízení," oznámil.

Zmatené představy

Senátor ovšem v zápětí upozornil, že otázka Mašínů i celého třetího odboje je pro společnost citlivá a konfliktní.

Dnes se zaměňují pojmy odboj a teroristický útok Daniel Kroupa

"Dnes panují zmatené představy o tom, jak odboj probíhal, a zmatená hodnoceni. S tím souvisí, že se zaměňují pojmy jako odboj, jako teroristický útok..."

Několik z účastníků diskuse se snažilo vysvětlit, proč velká část veřejnosti hodnotí počínaní Mašínů negativně.

Mluvilo se o tom, že řada lidí posuzuje jejich činy z počátku padesátých let prizmatem dnešní doby, a dochází tak nepochopení tehdejší situace.

Advokát a publicista Milan Hulík vyjmenoval některé body, které odpůrci Mašínů jejich odboji vyčítají.

"Jednak zabili nevinné lidi a jednak Československo nebylo ve válce, aby mohli takto jednat."

"Jejich jednání bylo neadekvátní tehdejší situaci v Československu."

Podle advokáta Hulíka lze snad jedině první bod do určité míry připustit jako pochopitelnou námitku.

'Vnitřní válka' v Československu

Všechny ostatní podle něho vyplývají z onoho již zmíněného zkresleného chápaní a vidění období padesátých let.

Státní soud vynesl mezi lety 1948 a 1952 celkem 232 rozsudků smrti Jiří Pernes

Podle Hulíka šlo v padesátých letech o vnitřní válku v zemi.

Právě na období padesátých let se soustředil historik Jiří Pernes, který ve svém krátkém příspěvku popsal činy a kroky komunistického režimu proti svým občanům.

Mimo vojenské a další soudy "Státní soud vynesl mezi lety 1948 a 1952 celkem 232 rozsudků smrti, z nichž 178 vykonal."

Není to poprvé, kdy se v souvislosti s bratry Mašíny po roce 1989 objevují návrhy na jejich ocenění - bývalý prezident Václav Havel vyznamenal jejich matku.

Žádost politických vězňů, aby ocenil také syny, však už nechal Václav Havel bez povšimnutí.

Že se v našem národě nenašlo dostatek statečných jedinců jako Mašínů, mělo a má za následek morální devastaci národa Jiří Nedoma

Stejně tak čeští zákonodárci v roce 2000 pominuli petici asi patnácti set občanů požadujících vyjádření úcty Mašínům.

Hlavním představitelem aktuální aktivity, dle které by měli být Mašinové vyznamenáni, je Jiří Nedoma.

"Na obranu práva a svobodu národa je nejen správné, ale i povinností pozvednout zbraň," řekl Nedoma.

"Že se v národě nenašlo dost statečných jedinců, jako měla rodina Mašínova za obou totalit, mělo a má za následek morální devastaci národa."

Soukromá válka

Docent Nedoma je přesvědčen, že vyznamenat Mašíny by měl stát právě teď, kdy si podle něho národ přestává uvědomovat, co znamená a kde začíná a končí svoboda národa.

Podle poslance sociální demokracie, doktora Zdeňka Jičínského by však Mašínové vyznamenáni být "rozhodně neměli".

"Jsem si vědom složitosti věci, režim se v první polovině 50. let dopouštěl zločinů, ale ne každý občan vyhlásil soukromou válku a zabíjel podle své úvahy."

Jičínský dodal, že celá věc je o to složitější, o co víc citu a emocí v ní doposud panuje.