Ve výsledcích z nových členských zemí pozorujeme stejný trend jako v Německu nebo ve Francii v tom smyslu, že největší podporu získala opozice, a to většinou opozice pravého středu.

Pozorovatelé si pomalu začínají zvykat na to, že volby na Slovensku končí překvapením. Jak jinak nazvat dílčí výsledky, které odtamtud zatím přicházejí: vítězi se totiž staly strany vládní koalice se ziskem jeden-a-padesáti procent hlasů.

Nicméně hned pět stran má kolem šestnácti procent hlasů a na přesné pořadí si asi budeme nmuset počkat až do oznámení úplných konečných výsledků.

Z jednotlivých partají je zatím o prsa v čele oposiční Smer Róberta Fica před vládními křesťanskými demokraty z KDH, následuje Lidová strana-HZDS Vladimíra Mečiara, křesťanská unie SDKU premiéra Dzurindy a taktéž vládní Maďarská koaliční strana.

Rozdíly mezi stranami jsou ale jen v desetinách či dokonce setinách procent, takže konečné pořadí se může ještě dost promíchat. Překvapivě se do evropského parlamentu podle všeho nedostala strana ANO a ani komunisté. To vše při extrémně nízké volební účasti pod sedmnáct procent.

Podobně neslavně jako v České republice dopadla největší vládní strana i v Polsku.

Ačkoli v tomto případě jde zatím o odhady, nikoli oficiální výsledky, vládní koalice Svazu demokratické levice a Unie práce získala 10 procent hlasů, nejvíce - asi dvacet pět procent - jich dostala pro-evropská oposiční Občanská platforma.

Za ní skončily nacionalistická Liga polských rodin a rolnická a populistická Sebeobrana Andrzeje Lepera, výsledky obou stran se pohybují zatím kolem 15 procent.

Pro nacionalistu Lepera, hájícího zájmy zemědělců, který ještě před měsícem v průzkumech vedl, jde o velké zklamání.

V Maďarsku získá nejvlivnější opoziční strana Fidesz bývalého premiéra Viktora Orbána celou polovinu z 24 křesel. Sociální demokraté, kteří jsou u moci, jenom devět.

Ve Slovinsku opoziční Nové Slovinsko a Slovinská demokratická strana získaly přes jednačtyřicet procent, zatímco vládnoucí koalice liberálních demokratů, Demokratická strana seniorů a sociální demokraté pouze šestatřicet procent.

To samé platí o Litvě. Tam dle dosavadních výsledků vede opoziční Strana práce s jednatřiceti procenty před sociálními demokraty premiéra Brazauskase, kteří mají méně než 15 procent procent.

Když se podíváme na Lotyšsko - tam pravicová strana Za Vlast a Svobodu získává čtyři z devíti křesel (za 29 procent hlasů) a na druhém místě konzervativci s 20 procenty.

Částečnou výjimku představuje Estonsko - ne v tom smyslu úspěchu opozice - ta vyhrála všech šest estonských mandátů, ale v tom smyslu, že tam neuspěla pravice, která je u moci.

Celkově se upozorňuje, že červen 2004 přinesl volbám do Evropského parlamentu historicky nejnižší účast, a nová desítka členů tomu jen napomohla.

V nových členských zemích hlasoval v průměru pouze každý čtvrtý volič - jen 26 procent - zatímco v dosavadní "patnáctce" hlasovala téměř polovina voličstva - přes 47 procent.

Výjimku tvoří nováčci ze středomoří Malta a Kypr, ale z těch se nedá moc zásadních věcí vyvozovat. Na Maltě sice hlasovalo přes osmdesát procent voličů, ale celkově jich země nemá ani tři stat tisíc. Na Kypru volilo 70 procent, ale to není moc, když si vezmeme, že hlasování je tam povinné.

Analytici celých voleb vyvozují, že Evropané a minimálně polovina elektorátu se se svým parlamentem neztotožnila - a to o nových členech platí dvojnásob. Ostatně na to osvojení si evropských institucí ani nová desítka neměla tolik času.

Jak ale naznačuje odpověď odstupujícího předsedy Evropského parlamentu Pata Coxe, viník nízké účasti ve nové Evropě už se rýsuje:

"Vládní i opoziční strany před necelým rokem úspěšně zmobilizovaly velkou část voličů, kteří se účastnili národních referend a dali Evropě své ano. Pro tyto volby však žádné podobné úsilí nevyvinuly," říká Cox a vysvětluje:

"Domnívám se, že velká část veřejnosti si řekla: ´Vždyť jsme volili loni, tak proč se nás ptají znova?´ Podle mého z toho plyne jedno jasné poučení: Politické síly a nejen na evropské úrovni, ale také na úrovni jednotlivých států, obzvláště ve střední a východní Evropě, potřebují voličům vysvětlit podstatu Evropské unie, jejích institucí a zejména zastupitelských orgánů," uvádí Pat Cox.

Příčinu nízké účasti vidí Cox v zanedbané euroosvětě a za viníky označuje vládnoucí politické garnitury.