Břetislav Rychlík herec a režisér

Třeba neexistence televizního přístroje v našem domku má vliv na prostý pohyb dětí dobrodružným terénem ohraničeným potokem, stodolami, humnem, naší chudinskou čtvrtí Kopánky, lesem na kopci Hradisko a večerním čtení knížky, pokud se dítě pro naprosté vyčerpání nepohrouží do spánku.

V mém případě to zase v posledních dnech byla úleva od pokušení pozorovat televizní volební spoty našich uchazečů o eurokřesla v Europarlamentu.

Abychom si rozuměli, já považuju vstup i volby do Evropské unie za zásadní krok, ale nemusím mít dojem, že tato země je dávno pod vlivem mimozemských bytostí, nadaných mimořádnou ztrátou studu, což samozřejmě neplatí pro Dolly Buster, které její volební program, že hodlá vydojit všechny do poslední kapičky, věřím i bez mandátu.

To neplatí pro Dolly Buster, které její volební program, že hodlá vydojit všechny do poslední kapičky, věřím i bez mandátu

Evropané ani netuší, jaká katastrofa je čeká. Na druhou stranu: české katastrofy mají velmi domácký rozměr. Nejsme zemí hurikánů, tajfunů, zemětřesení, sopečných výbuchů ani masového šíření AIDS. Naše katastrofy mají v zásadě očistný charakter.

Třeba v Javorníku se po deštích valily vody koryty Hrubého i Jamného potoka, který na soutoku v obci začíná tvořit říčku Veličku. Ještě v sobotu dopoledne vody přinášely z hor mohutné klády.

Mluvil jsem pod farní zahradou s paní, která bydlí u vody přes 40 let a pravila mi, že v čase slavných záplav v devadesátémsedmém byla voda zhruba stejně vysoko, akorát o trochu vyššéj, až toť k tým jabloňkám. A ukázala jabloně přímo na břehu.

Mezitím se na několik pokusů odvažovala přeběhnout mostek nad hučící vodou černá veverka.

Mířila evidentně a instinktivně na naši stranu, tedy do kopců. Lávka je ovšem úzká a stál na ní nezaměstnaný K., který s námi chodil snad půl roku na gymnázium ve Strážnici, aby pak svůj život vyřešil odchodem rovnou do výroby a nástupem za pás národního podniku Kordárna Velká nad Veličkou.

Tentokrát K. filosofoval o tom, jak vyřešit výlov takového množství dřeva. Když bude lovit na pravém břehu jednu kladu, na levém mu utečou další. Během jeho úvah přísun velkého dřeva řídnul, až voda nesla malé větve s listím.

Veverka opět podnikla útok na most, zarazila se u bagančat K., který tentokrát začal filozofovat o tom, že se možná nahoře ve Filipově údolí protrhla hráz bývalého mágnisovského rybníka a teď pojedou kapři. Ty by mohl chytat do pletiva z plotu.

Odpoledne jsme jeli za zedníkem, který nám spravuje kamennou dlažbu v kuchyni, do nejvýše položené horňácké obce Nové Lhoty pod Velkou Javořinou. Voda vyrážela ze svahů, přeskakovala silnici a nesla kamení i dřevo.

Večer už ovšem klesala, břehy byly zbavené letitého nepořádku, krásně vynikaly rustikální kamenné zídky břehů, vystavěné starými Horňáky.

Pomyslel jsem si v tu chvíli, jak by takovou občasnou průtrž potřeboval ten zahnívající rybník české politiky

Vysoká tráva byla učesaná, na splavu u Kománkového se jako připomínka mohutného proudu zachytil obrovský pařez staré olše s rozpřaženými kořeny. Voda tekla přes něj, on se ani nehnul, jak stará chobotnice z námořnických rytin.

V noci jsem byl na sklenku vína u kamarádů, vracel jsem se podle klesající vody, pařez - chobotnice tam ještě byl.

Byl tam i ráno, tak jsem si šel pro fotoaparát. Vzduch čpěl, pronikavě silný, žáby poskakovaly od tůně k tůni, potok už nebyl tou kalně hnědou valící se zpěněnou masou.

Dotkl jsem se mohutné ropuchy, abych ji odklidil z dosahu aut, nafoukla se a odskákala z cesty do trávy.

Voda se pročišťovala, byla bystrá a svěží. Pomyslel jsem si v tu chvíli, jak by takovou občasnou průtrž potřeboval ten zahnívající rybník české politiky.

Po delší době jsem byl chvíli naplněn nadějí. Pak jsem zvednul hlavu, ale Hradisko bylo nehybné, žádný výstražný dým na obzoru, natož trochu čerstvý vítr.