V Evropském parlamentu má Česká republika 24 křesel

BBC nabízí odpovědi na některé z klíčových otázek o volbách do Evropského parlamentu.

Proč mám volit? Jak ovlivňuje Evropský parlament můj život?

Evropský parlament má na život občanů velký vliv, ať už si to uvědomují nebo ne. Zákony EU platí ve všech členských zemích a většina zákonů přijatých národními parlamenty je navržena v souladu s evropskými směrnicemi.

Díky tomu, že Evropský parlament má právo změnit návrhy jednotlivých zákonů nebo je zamítnout, má tato instituce vlastně větší pravomoci než národní parlamenty.

I když jste třeba přesvědčeni, že vaše země by měla z EU vystoupit, určitě se najde strana, kterou můžete volit a která tento názor také zastává.

Jaké zákony Evropský parlament například schválil?

Zde je několik případů zákonů, které byly novelizovány nebo přijaty od roku 1999:

• Směrnice o pracovní době. Ta vymezuje množství pracovních hodin, po které můžou zaměstnanci být nuceni pracovat, a reguluje dovolené a práci v noci. Od srpna 2004 začne směrnice platit pro lékaře.
• Směrnice o kosmetice. Ta reguluje co musí společnosti udělat, aby jim bylo povoleno testování na zvířatech. Úplný zákaz testování na zvířatech stanovuje na rok 2009.
• Směrnice o fúzích. Ta stanovuje pravidla navrhování fúzí. Omezuje taktiky, které společnosti mohou při fúzi použít, aby zabránila fúzím se zahraničními společnostmi.
• Směrnice o geneticky modifikovaných potravinách. Tato směrnice udává množství geneticky modifikovaných produktů v jídle a povinnost informovat o tom zákazníky nápisem na obalu produktu.

Změní můj hlas politiku agendy EU?

Moc ne. Veškerou unijní legislativu navrhuje Evropská komise, nikoli parlament, ačkoli ta někdy přebírá návrhy národních parlamentů a také Evropského parlamentu.

Na rozdíl od voleb do národního parlamentu, volby do Evropského parlamentu spolu nepřinášejí změnu vlády. Výsledek však ovlivní výběr příštího presidenta Evropské komise, který se ujme úřadu na konci roku 2004.

Jaký volební systém se aplikuje?

To se různí s každou zemí, ale všech 25 zemí využije nějakou formu poměrného zastoupení. Většina zemí má jeden celonárodní volební obvod. Některé mají práh např. pěti procent, která musí strana získat, aby měla nárok alespoň na jedno křeslo.

Kdy se bude volit?

Volby do Evropského parlamentu se budou konat v Unii 10. - 13. června 2004. Každý členský stát si určuje svůj přesný termín. Volby v ČR se uskuteční v pátek 11. června od 14.00 do 22.00 a v sobotu 12. června od 08.00 do 14.00.

Kdo se bude volit?

Dvacet čtyři českých poslanců na dobu pěti let, dohromady bude v Evropském parlamentu 732 poslanců z 25 zemí. ČR se z hlediska počtu poslanců řadí na 8. - 12. místo spolu s Belgií, Portugalskem, Maďarskem a Řeckem.

Kdo může volit?

Právo volit na území ČR má český občan, který nejpozději druhý den konání voleb dosáhl věku 18 let a občan jiného státu EU, jenž je po dobu nejméně 45 dnů veden v evidenci obyvatel a dosáhl také 18 let.

Mohou občané volit v cizině?

Češi žijící v zahraničí by kvůli volbě českých europoslanců museli přijet s voličským průkazem do Česka. Občané ČR s místem pobytu v jiném členském státě Unie však mohou volit kandidáty dané země, v níž žijí.

Z kolika kandidátů budou voliči vybírat?

O křesla 24 českých europoslanců se uchází 808 kandidátů. Do voleb je na 31 kandidátkách vyslalo 37 politických stran a hnutí.

Jak se bude volit?

Každý stát Unie má svůj vlastní volební systém. V ČR pro volby do EP tvoří území celé republiky jen jeden volební obvod a volí se na základě poměrného systému. Mandát získá to politické uskupení , které dostane alespoň pět procent hlasů.

Kde jsou volební místnosti?

V každé obci starosta určí volební místnost a zveřejní oznámení o době voleb. Zpravidla se bude shodovat s místem, kde probíhají parlamentní volby.

Kdy budou známy výsledky?

Mezi uzavřením volebních místností a začátkem sčítání hlasů bude 24 hodin pauza. První sčítání může začít až po skončení voleb ve všech zemích EU v neděli ve 22.00 SELČ. Výsledky proto budou známy až v pondělí.

Kolik volby stojí?

Náklady na evropské volby se blíží 900 milionům korun. Uskupení, která získají hlasy alespoň jednoho procenta voličů, dostanou od státu za každý takový hlas 30 korun. Na rozdíl od voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu však nezískají žádné peníze za mandát poslance.