|
Skandálek s Diag Human si ČSSD zaslouží | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Politická strategie českých sociálních demokratů působí fascinujícím dojmem. Člověk si už zvykl na pravidelné jedovatě ublíženecké vysočinské vzkazy Miloše Zemana, i na to, že ČSSD nevyniká svorností, ale aby jeden vysoce postavený straník vyhrožoval druhému necelý týden před důležitými volbami trestním oznámením, to je přece jenom výrazný "kvalitativní posun". Ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi sice se sympatickou poctivostí vyhlašuje, že "zákon platí pro každého" a že když jde o právo, slušný politik nezná partajního bratra -, ale jedním dechem dodává, že podání trestního oznámení na svou předchůdkyni Marii Součkovou teprve zvažuje, musí se poradit s právníky a prostudovat dokumenty. Proč s tím tedy, propána, nejde na veřejnost až ve chvíli, kdy přestane zvažovat a bude si jist? Jedno z mála racionálních vysvětlení může být, že má strach, aby věc na ČSSD nevytáhl někdo jiný. Ale to je vlastně jen jakási poznámka na okraj, třeba si je Kubinyi svou pravdou jist už teď. Navíc si ten předvolební skandálek sociální demokracie v podstatě zaslouží. O co ve sporu jde? Marie Součková najala bez výběrového řízení advokáta Zdeňka Nováčka, aby zastupoval stát ve sporu s firmou Diag Human. Zákon ale říká, že u veřejné zakázky nad dva milióny musí být výběrové řízení vypsáno a Nováček těch miliónů podle tisku inkasoval skoro deset. Jelikož stát za jeho působení podle všeho ve sporu s Diag Human nezískal lepší pozici, než měl na začátku, jeví se ta suma jako poněkud vysoká. Marie Součková se hájí tím, že advokáta angažovala přímo, protože státu hrozila škoda velkého rozsahu (ve hře je mnoho miliard), a navíc šlo o "utajované skutečnosti" - v takovém případě podle její interpretace zákon umožňuje výjimku. Zní to ale dost nepřesvědčivě. Za prvé o možné "škodě velkého rozsahu" měli ministerští úředníci informace několik let, což je snad dost času na vyhlášení "konkursu na advokáta". Za druhé právní expert Bronislav Šerák, kterého oslovili novináři, prohlašuje: z nařízení vlády, které stanovuje seznam utajovaných skutečností v působnosti ministerstva zdravotnictví, vyplývá, že utajovat lze jen věci, které se týkají "prošetření podnětů upozorňujících na nedodržování právního předpisu upravujícího zacházení s omamnými a psychotropními látkami". Tahle poněkud těžkopádná právně-úřednická charakteristika se na případ Diag Human asi nevztahuje. Logicky lze navíc jen velice těžko odvodit, proč by vůbec stát měl cokoli z té nešťastné kauzy utajovat - snad proto, aby se chránili ti, kdo jej zrovna representují, snad aby nevzniklo odůvodněné podezření, že stát kauzu zpackal. Pro tento důvod utajení koneckonců svědčí i fakt, že když majitel Diag Human Josef Šťáva dostal po vyhraném sporu téměř 327 miliónů korun, zveřejnilo se to víceméně náhodou... Ve prospěch Marie Součkové také nevyznívá, že smlouva, na jejímž základě dostával právník Nováček vysoké honoráře, se na ministerstvu zdravotnictví nedá najít. Jozef Kubinyi tedy žádá advokáta, který bude možná muset honoráře vracet, aby mu originál smlouvy předložil, protože bez něj se nedá říct, jestli Marie Součková porušila zákon. Je to kuriózní a v něčem typicky česká situace, a ještě kurióznější a typické jsou reakce Součkové. Říká, že smlouva někde v úřadě musí být, "nebo si myslíte, že [faktury] byly [Nováčkovi] propláceny pro jeho krásné oči?" Možná ano, možná je má - paní exministryně tu otázku klade sama sobě, protože kdo jiný než ona by měl odpovídat? Jak už řečeno, skandál však nepadá jen na bývalou resortní šéfovou, nýbrž na celou vládu a ČSSD zejména. Premiér a šéf sociálních demokratů Vladimír Špidla měl dávno vědět, že Marie Součková nestačí na spoustu věcí, které jako ministryně měla zvládat. Buď si toho na rozdíl od mnoha lidí nevšiml, což je tristní a nepravděpodobné, nebo s jejím odvoláním otálel z jiných důvodů, a zapomněl o nich informovat, což je tristní úplně stejně. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||