Ondřej Štindl analytik BBC

Volební preference Eduarda Kukana demobilizovaly část jeho voličů Grigorij Mesežnikov

Vládní koalice by v ní měla výraznější většinu, méně zastoupeni by naopak byli komunisté.

Takové rozdělení naznačovaly i první odhady zveřejněné po uzavření volebních místností. BBC před dvěma lety přinesla takovéto první zprávy:

"Podle prvních odhadů by volby v České republice vyhrála sociální demokracie se třiceti procenty hlasů. Občanská demokratická strana by získala 26 procent hlasů. Třetí místo by získala Koalice se 17 procenty hlasů. Komunisté by podle prvních odhadů získaly 13 procent."

A jaké byly reálné výsledky? Sociální demokracie získala avizovaných třicet procent, ODS klesla na čtyřiadvacet a půl třetí a čtvrtý v pořadí si však místa prohodili a jejich konečný zisk se od odhadů výrazně lišil - osmnáct a půl procenta pro KSČM, čtrnáct a půl pro koalici.

V roce 1998 se zas podle průzkumů měli do parlamentu dostat republikáni i strana Důchodci za životní jistoty. Nestalo se.

'Průzkumy mu uškodily'

Volby, jejichž výsledek postavil na hlavu všechny předpovědi, nedávno zažilo i Slovensko, jehož prezidentem se oproti předpokladům stal Ivan Gašparovič.

Podle ředitele bratislavského Institutu pro veřejné otázky Grigorije Mesežnikova to ovšem možná byly právě průzkumy, které předpovídaly vítězství kandidáta vládní koalice Eduarda Kukana a které - paradoxně - přispěly k jeho neúspěchu.

"Průzkumy dlouhodobě signalizovaly vysokou podporu Eduarda Kukana. Silná medializace jeho podpory paradoxně přispěla k tomu, že část voličů, kteří by Eduarda Kukana jinak v prvním kole podpořili, se rozhodli zůstat doma a spolehli se na to, že ostatní příznivci Eduarda Kukana ho podpoří," říká Grigorij Mesežnikov a dodává:

"Podle mého názoru to, že průzkumy ukazovaly podporu Eduardu Kukanovi, jen korektně odráželo tehdejší situaci. Ale v den voleb zaúčinkovaly další faktory. Jedním z nich byl právě fakt, že vysoké volební preference Eduarda Kukana demobilizovaly část jeho voličů."

Zboží jako každé jiné

Podle profesora sociologie a děkana fakulty sociálních studií Masarkyovy univerzity Iva Možného je velmi těžké říct, jak to se spolehlivostí českých průzkumů je.

Odhady jsou zboží jako každé jiné Ivo Možný

"Základní prvek, který výsledky znejisťuje, je právě sama jejich existence. Tím, že si lidé přečtou, jak výsledky budou vypadat, začnou jednat trochu jinak, než kdyby si je nepřečetli."

"To znamená, že buď podpoří toho, který vypadá špatně, nebo opustí toho, který vypadá špatně, protože si řeknou, že je to zbytečný hlas," říká Ivo Možný.

Podle něj lidé zkrátka reagují na to, co se dovědí: "Když jsou to predikce, tak mění predikce." Jaké jsou ty základní metodické chyby, se kterými je možné se setkat?

"Odhady jsou zboží jako každé jiné. Každý výrobce se snaží snižovat náklady," přirovnává profesor Možný a upřesňuje: "Například se může systematicky prosadit váha vzdělanějších skupin než skupin méně vzdělaných, protože k těm se ten výzkum hůře dostává."

Dalším problémem může být regionální nevyrovnanosti výsledků malých obcí: "Dostat se k tomu, jak budou reagovat obyvatelé malých obcí na Bruntálsku, je neskonale dražší, než zjistit, ja budou reagovat Pražáci," pokračuje ve svých úvahách Ivo Možný.

Srovnávat letošní průzkumy s realitou volebních výsledků by mělo být možné od pozdního nedělního večera, kdy statistický úřad začne zveřejňovat průběžné výsledky sčítání na svých internetových stránkách.