Robert Břešťan

V důsledku kolektivizace vznikly obrovské lány polí

V neděli byla odhalena před budovou ministerstva zemědělství v Praze díky iniciativě Asociace soukromých zemědělců, kteří tak chtěli upozornit na nejkrutější období poválečné historie československého venkova.

Sedláci trpěli především v první fázi násilné komunistické kolektivizace v letech 1949 - 1953. Pomník, který vznikl díky sbírce, proto představuje ocelová skulptura osení spoutané ostnatým drátem.

Cukr a bič

Od kolektivizace vesnice si komunistický režim sliboval především potlačení selského stavu a podřízení vesnic totalitní kontrole, jejímž prostředkem měla být jednotná zemědělská družstva (JZD).

Navenek ovšem režim prezentoval ušlechtilejší cíle, jak vysvětluje Karel Jech, spolupracovník pražského Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, který se tématu kolektivizace věnuje.

Komunisté proklamovali, že kolektivizace má zemědělce zbavit dřiny a že bude dostatek potravin pro všechny Karel Jech

"Komunisté proklamovali, že kolektivizace má zemědělce zbavit dřiny, že se má dosáhnout produktivní velkovýroby, že to bude velký přínos pro společnost a že bude dostatek potravin pro všechny."

Ke vstupu do družstev rolníky a sedláky nenutily vždy jen tvrdé metody.

"Šlo také o přísliby nejrůznějších výhod spojených s ulehčením práce. Sliby velkých výdělků a podobně," vysvětluje Karel Jech.

Rolníci byli vystaveni intenzivní propagandě, na vesnice jezdili například hromadně agitovat velké skupiny dělníků z jiných závodů.

Pokud se rolníci nebyli ochotni podvolit, byli znevýhodňováni. Například jejich děti mohly zapomenout na studia, problémy měly i s umísťováním do učení.

Do JZD nechceme

První vlna kolektivizace na počátku padesátých let zcela neuspěla. Po polovině padesátých let proto přišla vlna druhá.

PŘESVĚDČOVACÍ METODY třídní rozpis povinných dodávek zemědělských výrobků na hektar obdělávané půdy nucená výměna blízkých polí za pole vzdálená, neobdělaná zabavení zemědělských strojů nezaplacení za povinně dodané zemědělské výrobky do státního nákupu policejní a milicionářské prohlídky stavení, zabavení a následné vystavování výhružka, že se "děti nedostanou na žádnou školu a budou muset pracovat v JZD nebo v dolech" vystěhování celých rodin z vesnice nejčastěji do vysídleného pohraničí, do nějaké ruiny www.totalita.cz

Po roce 1960 už Československo patřilo k zemím, kde byla kolektivizace provedena asi nejdůsledněji ze zemí východního bloku.

Na konci sedmdesátých let minulého století na vesnicích soukromě hospodařily jen tři tisíce lidí.

"Ta první vlna byla velmi radikální ve snaze dosáhnout co nejrychleji úspěchu. Ovšem koncem roku 1952 a v polovině roku 1953 narazil režim na značnou neochotu vstupovat do JZD," připomíná historik Karel Jech.

"Zejména na východním Slovensku přerostla k hromadnému odporu tak, že režim musel nasadit lidové milice i vojenské jednotky," dodává.

Takzvané "rozkulačování", konfiskace majetku a násilné vysídlování celých sedláckých rodin začalo už v roce 1950 a postupem času sílilo.

Koncem roku 1951 získalo podobu násilného vysídlování do odlehlých míst republiky, kde sedlákům a jejich rodinám byla přikázána práce i ubytování.

Jak zlomit odpor

Přesná čísla podle Karla Jecha nejsou k dispozici.

KOLEKTIVIZACE 1. etapa (1949) zahájena kampaň k vytváření JZD na konci roku 1949 existovalo pouze 2 039 JZD 2. etapa (1950) nařízena realizace přechodu JZD na třetí a čtvrtý typ důsledkem byl pokus o hromadné vystupování z JZD 3. etapa (1952) bylo vydáno usnesení strany a vlády o dalším rozvoji JZD začal přímo frontální útok na vesnice a její obyvatele většina nových JZD vznikla proti vůli rolníků a přes jejich odpor www.totalita.cz

"Podle údajů StB mělo jít v první fázi rozkulačování o zhruba dva tisíce selských rodin z celého Československa," říká Karel Jech.

Akce K, podle slova Kulak, pak dále pokračovala, ale počet zasažených lidí prý už nebyl dále evidován. Podle historiků však do roku 1953 tato praxe zasáhla zhruba polovinu z tří set osmdesáti tisíc soukromých rolníků.

Proti největším odpůrcům kolektivizace zahájil totalitní režim i zinscenované procesy, posílal je do vězení či táborů nucených prací, případně pod záminkou spáchání nejtěžších zločinů odsoudil k trestům smrti.

Kde zakládání družstev vázlo, připravila tehdejší Státní bezpečnost provokace, jež měly zlomit odpor nejzatvrzelejších sedláků.