Češi už přestávají spoléhat při zajištění na stáří pouze na stát

Zisky penzijních fondů za první čtvrtletí letošního roku dosáhly 675 milionů korun, což znamená, že oproti stejnému období loňského roku rostly o 19 procent rychleji.

Češi jsou ve srovnání s okolními státy východní Evropy spořivější, situace v České republice je v oblasti prostředků naspořených na penzi výrazně lepší než například v Polsku, Maďarsku či na Slovensku.

Trh penzijních fondů v České republice se přitom konsoliduje. V současnosti jich v zemi působí dvanáct, původně jich bylo 44. Další fúze nelze vyloučit.

Odborníci nezávislí na vládě ale upozorňují, že Češi ještě nespoří dostatečně.

"Problém představuje nedostatečná výše příspěvků," řekl BBC Ondřej Schneider z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Karlovy university v Praze.

Průměrně si čeští občané spoří méně než 500 korun měsíčně, což je na penzi nezajistí.

Jiné formy spoření

Na druhou stranu Ondřej Schneider připouští, že občané si mohou na důchod spořit i jinak než formou penzijního připojištění.

Nejštědřejší státní podporu dosud nabízí stavební spoření. Takto naspořené prostředky zhodnocované v opakovaných spořících cyklech lze samozřejmě rovněž využít na "spokojené stáří".

Schneider nicméně upozorňuje, že ačkoli garantovaná míra úrokového zhodnocení je u stavebního spoření vyšší, nemusí být vždy výhodnější.

Pokud penzijní fond sleduje agresivnější strategii a je úspěšný v operacích na akciových trzích, může střadateli vynést daleko více než stavební spoření.

Záleží na tom, jaký typ penzijního fondu si občan vybere, a na míře rizika, které je ochoten podstoupit. Čím vyšší možné zhodnocení, tím je vyšší i riziko, že se mu vrátí méně, než vložil.