Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
Aktualizováno: středa 19. května 2004, 08:34 SEČ
Poslat stránku emailemVerze pro tisk
Aktivně, ale na místě

Zpráva o stavu lidských práv v minulosti vyvolávala kontroverzní reakce zejména kvůli pasážím, v nichž se pojednávalo o azylovém systému a diskriminaci romské menšiny.

Česká republika za to byla často kritizována Evropskou unií, zejména porušování práv Romů se stalo evergreenem pravidelných hodnotících zpráv.

Letošní Zpráva o stavu lidských práv v České republice je v těchto místech zdánlivě mírnější, lze-li tak označit zjištění, že k žádnému velkému pokroku během roku nedošlo, i když se hodně udělalo například pro terénní práci v romské komunitě.

Už řadu let se experti shodují v tom, že změnu může přinést jedině podpora vzdělávání romských dětí, jenže právě v této části zpráva konstatuje, že se během roku nic podstatného nezměnilo.

 Zpráva upozorňuje na to, že 'čím více je omezována aktivní migrace, tím více se přistěhovalci tlačí do azylového řízení'

Roste sice počet romských maturantů, ale školský zákon, který počítá se zrušením zvláštních škol a povinnou bezplatnou návštěvou posledního roku dětských školek, zatím schválen nebyl.

A co hůř: ve zprávě se výslovně píše, že "přetrvává malý zájem samospráv jako zřizovatelů škol k přípravě romských dětí na základní školu či jejich přeřazování ze zvláštní školy do základní".

V tomto ohledu vypadá pikantně snaha ministerstva školství, které se ohradilo proti původní verzi, v níž byl v souvislosti se zvláštními školami výrazně kritizován návrh školského zákona, jenž podle původní názoru zmocněnce pro lidská práva dál umožňuje faktickou existenci zvláštních škol, v nichž se hromadí romské děti.

Ministerstvo i vláda teď vypadá navenek pěkně, ale co je to platné, když v obcích o integraci a vzdělávání romských dětí nemá skoro nikdo zájem. Není to žádné šokující zjištění, ale spíše varování do budoucna.

Podobně je možné chápat popis současného systému přijímání cizinců, jenž patří k nejrestriktivnějším v Evropě.

Je to možná pozůstatek strachu z pobytu sovětských vojsk, nebo snaha ochránit jistou etnickou jednolitost, kterou po odsunu sudetských Němců a rozpadu federace Česko dosáhlo.

Každopádně zpráva o stavu lidských práv upozorňuje na to, že "čím více je omezována aktivní migrace, tím více se přistěhovalci tlačí do azylového řízení a zahlcují tak mechanismy vytvořené k pomoci skutečným uprchlíkům.

A čím restriktivnější je regulace vstupu do té které země či soustavy zemí, zaměřená na zabránění vstupu osobám z 'problematických' států, tím větší je pravděpodobnost, že se tam oprávněný uprchlík nebude moci dostat jinak než nelegálně."

Jinými slovy: sama restrikce nic neřeší.

Česko v tom není samo. Také řada zemí unie v posledních letech přitvrzuje imigrační zákonodárství, přičemž ovšem stejně jako Česko přiznává, že bez přílivu cizinců se jejich společnost kvůli nízké porodnosti v budoucnu neobejde.

České vládě v tomto směru chybí strategie, pravicová a jediná potenciálně vládnoucí opozice má jasnější vizi, kterou nedávno v tisku pěkně popsal místopředseda ODS Petr Nečas, když volal po větší ochraně hranic.

Ministr vnitra Stanislav Gross také nepatří k otevřeným typům. Ergo - naděje, že v budoucí zprávě o stavu lidských práv budou o imigrační politice napsány uspokojivější věty, není příliš vysoká. Snad aspoň to vzdělávání romských dětí...

Analýzy BBCAnalýzy BBC
Poznámky redakčních analytiků odvysílané v Dobrém ránu s BBC
NEJNOVĚJŠÍ
Poslat stránku emailemVerze pro tisk
Redakce|Pomoc
BBC © ^^ Nahoru
Archiv|Speciály|Anglicky s BBC
BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
Pomoc|Ochrana soukromí