BBCCzech

Česká republika je členem Evropské unie necelých čtrnáct dní a přesto už si vysloužila důrazné pokárání od Bruselu. Evropské komisi se nelíbí obrovský schodek českého státního rozpočtu.

Na listině příliš "rozhazovačných" států není Česko samo, ale s dalšími pěti nováčky: Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Kyprem a Maltou.

Všech šest zemí překročilo limit pro deficit státního rozpočtu pro země eurozóny - tedy tři procenta HDP. Slovensko například jen o šest desetin procenta, Polsko o jedno procento, Česko v loňském roce dokonce téměř o 10 procent.

Schodek za loňský rok byl způsoben jednorázovým započtením dosud nevyplacených státních záruk, skutečný schodek byl asi poloviční.

Česká vláda sice včera schválila program zaměřený na postupné snižování schodků veřejných rozpočtů, nicméně letos komise i české úřady počítají s deficitem okolo šesti procent.

Za rozpočtovou nekázeň podle Evropské komise nehrozí pokuty, podle evropského komisaře pro rozpočtové otázky Joagiuna Almunia je totiž třeba mít s unijními nováčky trpělivost.

"Musíme případy posuzovat jednotlivě. Jedním z důležitých faktorů ale patrně bude výše deficitu v době přistoupení a strukturální změny v ekonomice vyvolané vstupem do Unie.

Nové členské státy nejsou v eurozóně, a to znamená, že se na ně nevztahují některá opatření, především zvýšený dozor rady ministrů nad rozpočtem a sankce."

Podle Almunii se bude v jednotlivých státech přihlížet na stav reforem požadovaný pro vstup do Evropské unie, jako je třeba důchodová reforma na Slovensku. Komise podle něj určí pro každou zemi individuální harmonogram.

Francie a Německo, kterým hrozí potrestání za překročení tříprocentního limitu, požadují, aby se k rozpočtům přistupovalo pružněji. Nový estonský komisař Siim Kallas ale soudí, že změna pravidel by nebyla ku prospěchu věci.

"Všichni dobře víme, že v Evropské unii jsou určitá pravidla. Během vstupních rozhovorů jsme si velmi dobře všichni uvědomili, že tato pravidla jsou tady, aby nás ochraňovala a zajistila rovnoprávný přístup. Proto si myslím, že tato pravidla se musejí respektovat a dodržovat."

Eva Klvačová, vedoucí Institutu integrace ČR do evropské a světové ekonomiky při pražské Vysoké škole ekonomické upozorňuje, že prohřešky proti rozpočtové kázni se netýkají jen nováčků.

"Když se podíváte na doporučení v oblasti hospodářské politiky, tak téměř pro všechny členy s výjimkou Estonska najdete varování před zhoršováním stavu veřejných financí. Česká republika na tom skutečně je hůř než ostatní, ale je třeba brát v úvahu započtení dosud nevyplacených státních záruk."

Podle Evy Klvačové jde ze strany Evropské komise o důrazné varování. Co může přijít po něm?

"Doufám, že Česká republika po tomto varování skutečně sáhne k nějakým opatřením, jež by situaci zlepšila. Není to však jednoduché, je to celosvětový problém a jde o otázku, jakou úlohu má plnit stát.

Má řešit to, jak mají být nastaveny daně, zda má být stát garantem poskytování zdravotní péče, zda má být garantem poskytování penzijního systému a další otázky, týkající se veřejných financí."

Eva Klvačová se domnívá, že o všech těchto otázkách se musí otevřít diskuse.

"Většina evropských zemí dostala své veřejné finance do poměrně žalostného stavu. Když se podíváte na loňský rok, tak dluh České republiky ve vztahu k jejímu HPD je 37,6 procenta a tzv. maastrichtská kritéria hovoří o 60 procentech.

Německo má 64 procent, takže je na tom daleko hůř než Česká republika, Itálie má 106 procent, Malta 72 a pro srovnání Spojené státy mají 63 procent a Japonsko 154."

Podle Evy Klvačové je nutné si uvědomit, že obsluha takovéhoto dluhu není zadarmo.

"Likvidovat deficit a likvidovat zadlužení není nutné proto, že nám to někdo přikáže, ale proto, že to je drahá záležitost."