BBCCzech

Představa, že nějaká sportovní nebo vůbec společenská událost stojí za to, aby se racionální uvažování úplně vypustilo z hlavy a aby se přestalo myslet dál, než k datu jejího konání, se v Česku vyskytuje opakovaně.

Vždycky jí provázejí odkazy na údajný "národní zájem" - a taky ať už přímo vyslovené nebo důrazně naznačené heslo "dokážeme, že to dokážeme", které je jakousi zvláštní variací pubertálního exhibicionismu, neboť "to" sice dokážeme, ale až potom budeme dumat, co je ono "to", tedy co jsme vlastně dokázali.

Exhibicionismu odpovídá i přesvědčení, že "to" musíme dokázat, protože v danou chvíli na nás hledí celý svět - a kdybychom "to" nedokázali, napře navždy pozornost někam jinam. Obojí bývá nesmysl.

V případě politických megaakcí, jako byl summit NATO, jsou zřejmé "polehčující" okolnosti: mrňavá chudá země se nemusela až tak moc vyčerpat a platit, věc měla symbolický význam a navíc Česká republika Severoatlantické alianci dost dlužila a ještě pořád dluží. Efekt je navíc dlouhodobý a neměří se (jen) penězi.

U věcí, jako je stavba Sazka Arény je tomu jinak: týkají se zábavy, ryzí komerce, a buď se časem zaplatí a uživí, nebo ne. Jakási prestiž potrvá snad jen do dalšího mistrovství světa, které se bude hrát někde jinde.

A pokud od slavného "mistráku" zůstane trčet v Praze pomník prazvláštního megalomanství, otesánek, polykající peníze, které jeho chudí rodiče nemají, náhle se ukáže, co se vlastně dokázalo: vyrobit legendární slepou uličku.

Šéf Sazky Aleš Hušák nechal na desku, umístěnou do haly k uctění jeho osoby, napsat větu: "Nejúčinnějším nástrojem řízení je diktatura, občas zjemnělá metodou cukru a biče."

Mohlo by se bůhví po kolikáté potvrdit, že je to věta nejen odporná, ale taky skrz naskrz nepravdivá: Nejúčinnějším nástrojem řízení bývá mozek.

Jediný český deník, který věnuje megalomanské stavbě systematickou pozornost jsou Hospodářské noviny. Podle nich některé firmy (konkrétně například Kooperativa nebo Unipetrol), které si v Aréně pronajaly za milióny luxusní boxy, zvažují výpovědi.

Boxy se jim vyplatí jen v případě, že se v Aréně bude něco dít. Moc se toho ale dít nemá: Sazka Aréna zatím pouze zveřejňuje, že v červnu bude koncert skupiny Yes. Na začátek léta se také připravuje Velký festival tance, o dalších akcích se jedná.

Aby se však hala uživila, potřebovala by prý tak 150 akcí ročně - podle zdrojů citovaného listu bude úspěch, když jich Sazka Aréna získá padesát.

A co je ještě zajímavější, hala bude zřejmě nepoužitelná pro spoustu druhů sportu - šéfové různých svazů, od basketbalu přes tenis až po atletiku opakují: neplánujeme, je to moc drahé, hala v těch a těch ohledech nevyhovuje, snad jednu velkou akci, letos ne, v roce 2009.

Kvůli stavbě haly vydala Sazka desetileté dluhopisy za zhruba 5,6 miliardy korun s úrokem 7, 375 tisícin procenta.

V posledním vydání časopisu Týden se píše: Ukazuje se, že management Sazky, vedený Alešem Hušákem, nemá s financováním projektu takové velikosti, jako je Sazka Aréna, absolutně žádnou zkušenost.

Úroky jsou totiž značně nevýhodné. Například Český Telecom vydal vloni osmileté dluhopisy s úrokovou sazbou 3 a půl procenta, ČEZ dokonce 3,35 desetin procenta...

Sazka ze svých příjmů podporuje český sport - a je otázka, jak to za daných podmínek s tou podporou bude vypadat za pět šest let.

Rozjíždí sice nové herní automaty, které mají zaplatit halu, ale to je věc nejistá - i když má legrační rozměr: hala by při velkém štěstí mohla být něco jako "Národní divadlo, postavené z jemnějšího hazardu".

Stejní politici, kteří při otevírání Arény nekriticky jásali, podporují myšlenku, že by se někdy v roce 2016 mohly v Praze konat olympijské hry. Už se prý vybírají vhodné lokality, pořizují odborné studie, vyhodnocují náklady...