Adam Drda analytik BBC

Stejně jako spousta dalších lidí se Vaněček s ministerstvem soudil, protože se Státní bezpečností nespolupracoval.

Spor - opět jako řada dalších lidí - vyhrál a soudkyně Vrchního soudu nařídila vnitru, aby se "zdrželo jakékoli publikace údaje, že Jan Vaněček je evidován ve svazcích komunistické tajné policie, neboť bylo prokázáno, že jeho podpis pod slibem ke spolupráci byl zfalšován".

Soudkyně dále konstatovala, že zveřejněním jména nevinného člověka v seznamech jsou porušována jeho práva, garantovaná Listinou základních práv a svobod.

Vnitro se odvolává k vyšší soudní instanci, údaje pana Vaněčka nicméně zmizely z internetového seznamu, v normální knižní publikaci se žádné změny udělat nestihly.

Český stát a jeho politická reprezentace má, pokud jde o estébácké materiály, spoustu másla na hlavě

V tom je novinka: dosud se v seznamech neškrtalo, ti, kdo uspěli u soudu, mají svá jména pouze doplněna hvězdičkou.

Argumentovalo se tím, že zákon o zpřístupnění svazků StB ukládá vnitru, aby seznamy agentů vydalo tak, jak jsou.

Teď se soudkyně odvolala na Listinu - a Nejvyšší soud určí, jestli je to správná interpretace.

V podstatě se tu opakuje stejný problém, jako v případu herečky Jiřiny Bohdalové - když vyhrála soud, byla pobouřena faktem, že její jméno stejně v seznamech zůstane zachováno.

Pár politiků se tehdy ztotožnilo s tezí, že by se soudem očištění lidé měli z estébáckých pramenů vyškrtat.

Na první pohled to má svou logiku: když se někdo s tajnou policií nezapletl, proč by měly být jeho údaje v takové souvislosti uváděny?

Proti tomu lze jako odpověď postavit poměrně jednoduchý argument: protože spisy StB jsou historický dokument a současná společnost nemá právo s ním manipulovat.

Je tu přece ta hvězdička, která každému ukazuje: ten a ten se před soudem očistil, soud konstatoval, že nemáte právo říkat, že byl udavač.

Pokud jméno - třeba to Vaněčkovo, ale může jít o kohokoli jiného - zmizí ze seznamu, co se stane se svazkem, který o něm StB vedla?

Bude i tady rozhodnuto o likvidaci? Pokud ano, mohou tak být zničeny informace, které s činností pana Vaněčka sice souvisí, ale mají hodnotu i samy o sobě.

Pokud ne, jaký smysl má předělávání seznamu?

A je tu i další věc. Podpis po vázacím aktem pana Vaněčka prý byl zfalšován - i když se podobné případy prakticky nevyskytují, není důvod, proč tomu nevěřit: výjimky potvrzují pravidlo, a věc jistě pečlivě prozkoumali odborníci.

Ale soudy očistily i spoustu lidí, u kterých se tzv. vázací akt vůbec nenašel, spousta svazků tajné policie zmizela, jiné byly byly vybrakovány, často se pouze došlo k závěru, že spolupráci dotyčného s tajnou policií nelze prokázat.

Co by bylo se jmény takových lidí? Když se vyškrtnou, je to špatně, protože o jejich stycích s StB se toho ví příliš málo.

Když v seznamu zůstanou, přestože soud rozhodl o jejich nevině, a jiní budou vymazáni, mohou se cítit právem dotčeni.

Ministerstvo vnitra a hlavně český stát a jeho politická reprezentace má, pokud jde o estébácké materiály, spoustu másla na hlavě.

Nejdřív byly seznamy agentů drženy pod pokličkou a všichni se opírali jen o materiály Petra Cibulky.

Ke svazkům oficiálně nesměl nikdo, kromě vybraných policejních útvarů, které měly možnost s estébáckými papíry nakládat dle libosti.

Až do roku 1996 věc nebyla právně ošetřena, teprve od roku 2002 mají čeští občané do vybraných dokumentlů přístup.

V oficiálních publikacích však podle odborníků chybějí tisíce jmen, seznamy se průběžně opravují atd.

Bylo by nešťastné do tohoto chaosu vnášet další.

Minulost, i když je nepříjemná, krutá a nespravedlivá, se dá překonávat a částečně napravovat.

Člověk se k tomu ale dobere, jenom když ji předtím pozná. A přepisování nebo gumování zdrojů k tomu poznání nepochybně nevede.