BBCCzech

Pokojík středočeského domova důchodců: na gauči sedí vysoký muž pevných gest a podlouhlé tváře. Zrak i sluch mu pomalu vyhasínají, srdce však hoří. Začátkem letošního dubna se dožil devadesáti let.

Generál major Rudolf Krzák. Čas od času za ním zajíždím na kus řeči. Hovor se většinou stočí na jeho velké přátelství...

Když byly před časem vydány malou obcí Bernartice u Milevska válečné deníky Rudolfa Hrubce, málokdo si všiml, že se za drobnými vpisky, kresbami, nalepenými jízdenkami a výstřižky z let 1939 až 1941 skrývá velký válečný a tudíž bolestný příběh. Kdyby se stal někde ve Spojených státech, jistě by byl už zfilmován.

V prvních desetiletích 20. století byly jihočeské Bernartice známé výrobou fajfkových špiček - ale převážnou část obyvatelstva tvořili drobní rolníci a živnostníci.

Jedním z nich byl i holič a listonoš František Hrubec, který bydlel se svojí rodinou na náměstí. V této rodině se v listopadu 1914 narodil syn Rudolf. O několik měsíců dříve - v dubnu 1914 - o pár domovních čísel dál se narodil v selské rodině jiný Rudolf - Krzák.

V první třídě bernartické obecné pak oba Rudolfové sedí v jedné lavici. Stanou se nerozlučnými kamarády a výborně se doplňují: Hrubec je vtipálek, šikovný kreslíř, impulsivní extrovert, Krzák zas často pohroužený do sebe, studijní typ, jemný a bystrý.

Z obou se stanou vojenští důstojníci - z Hrubce poručík jezdectva a z Krzáka poručík pěchoty. V devětatřicátém také společně opustí republiku a utíkají do Polska, Francie a posléze do Anglie. Oba Rudolfové pak působí v Londýně u speciální skupiny D, která zajišťuje výsadkové operace do protektorátu.

Mezitím však rodné Bernartice potkala hrůzná tragédie. Za Heydrichiády se klatovské gestapo dozvídá prostřednictvím svých konfidentů, že bernartičtí mají cosi společného s parašutisty.

Gestapo se zaměřilo na dvě rodiny - chtělo by se říci na dva rody: Krzákův a Hrubcův. Následovaly sadistické výslechy a popravy. Bernartičtí kamarádi, bojující za svobodu vlasti, nic netuší.

V září 1944 jsou oba Rudolfové posláni do Itálie. Jejich operace, která má název Silica, však byla špatně zpravodajsky zajištěná. Skupina se musí rozdělit. Podle řeky Pád byly určeny: jižní Silica a severní Silica.

Losovalo se, kdo kam poletí. Hrubec tehdy házel mincí, vylosoval sever a ... tedy smrt. Jeho letadlo narazilo na horský masiv a zřítilo se v plamenech.

Syn bernartického holiče a listonoše Rudolf Hrubec je pohřben na britském vojenském hřbitově v Miláně. V řadě C 6.

Rudolfu Krzákovi se i přes složitou situaci, která v severní Itálii tehdy vládla, podařilo zázračným způsobem uniknout z německého obklíčení. A když se na konci války vracel do osvobozovaných Čech, teprve tehdy se dozvěděl, jaký tragický osud potkal Bernartice. Mezi 23 popravenými byli jeho rodiče, bratr, sestry a teta.

Když jsem se nedávno ptal Rudolfa Krzáka, jestli by šel dnes znovu bojovat za vlast, bez rozmýšlení odpověděl:

"Zase bych šel. S žádnou totalitou bych se totiž nesrovnal. A dnešek? Bez statečnosti a svědomí se stejně neobejdeme."