Petr Fischer analytik BBC

Po setkání s ruským prezidentem Putinem byla na řadě Čína, kam bývalý disident Václav Havel z principu odmítal jezdit, čímž dával dost jasně najevo, co si o čínském komunistickém režimu a jeho likvidačních metodách myslí.

Václav Klaus žádné takové bariéry nemá. Disidentem se nikdy stát nechtěl, protože mu to přišlo falešné, a disidentská morální výjimečnost, či absolutní důraz na morálku či lidská práva v něm vždy podle jeho slov vyvolávala negativní pocity, což se v poslední době projevilo mimo jiné tím, že této vrstvě české společnosti odmítl přiznat důležitost při pádu komunistického režimu.

Pro prezidenta Klause je důležitá jakási normálnost či standardnost, abychom použili slova, která má rád nejen prezident, ale prakticky celá česká politická scéna.

Touha po spotřebě je univerzální jako touha po svobodě, o níž tak pěkně a zeširoka hovořil prezident Václav Klaus ve Spojených státech

Václav Klaus buduje standardní vztahy s Ruskem a nyní standardizuje či normalizuje vztahy s Čínou, se zemí, skýtající do budoucna mimořádný ekonomický potenciál, který by ani české firmy neměly promrhat.

Proto prezident ostatně do Číny jel, což mu nikdo nevyčítá, protože to dělají téměř všichni státníci světa, kteří přitom také utrousí nějaké to povinné slovo o lidských právech, což nakonec Václav Klaus diplomaticky učinil též.

Je ovšem rozdíl, přijede-li do Pekingu Václav Klaus neboTony Blair či Bill Clinton, přece jenom mezi Českem, Británií a Spojenými státy je jistý váhový rozdíl. Dokonce i návštěva předsedy Evropské komise Romana Prodiho je pro Číňany jistě důležitější, než lobbisticko-turistický pobyt prezidenta malé středoevropské země, i když v ní umějí dělat dobré turbíny.

Prezident mohl českým akciím na čínském trhu pomoci, ale to ostatní bude už na českých firmách, které musejí počítat s vypjatě ostrou konkurencí.

Jak těžké je proniknout, udržet se a prosperovat na čínském trhu poznali i Američané a nejen oni. I velký česko-slovenský podnik, dodávky pro elektrárnu Šeng-tchou není žádné velký obchodní trhák, ale spíše důležitá reference pro očekávané další zakázky.

Čínský trh je velkou příležitostí pro celý svět, což už samo o sobě říká, že na něm uspějí jen skutečně draví obchodníci s neuvěřitelnou vytrvalostí, přičemž tou největší neznámou zůstává, jak se k dalšímu ekonomickému otevírání světu postaví čínské politické vedení.

Ani schopnosti českých obchodníků, ani nálady v čele Komunistické strany Číny prezident Václav Klaus neovlivní. Jeho úkol byl spíše symbolický - ukázat Číňanům, že i na nejvyšších místech české ústavní struktury panuje obrovský zájem o čínské spotřebitele.

Teď už Číná ví, co dávno věděla. Touha po spotřebě je univerzální jako touha po svobodě, o níž tak pěkně a zeširoka hovořil prezident Václav Klaus ve Spojených státech.