|
K 'takřka milému' hlasování o DPH | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Premiér Vladimír Špidla na včerejší noční tiskové konferenci po schůzkách se zástupci opozičních komunistů a občanských demokratů nešetřil humorem. Na dotazy, co z debat vzešlo a zda opozice nějak změní svůj přístup ke klíčovému zákonu o DPH, o němž se má dnes (už asi počtvrté) hlasovat, protože ho vetoval prezident, odpověděl v zásadě tolik: "Všechny strany setrvaly na svých názorech, jednání byla přátelská, označil bych je v zásadě za takřka milá, ale k dohodě nedošlo." Na otázku, zda se koalice pokusí přeložit projednávání zákona na čtvrtek, kdy by se podle lékařů mohl zúčastnit hlasování zraněný ministr zahraničí Cyril Svoboda, premiér reagoval s podobně vyhýbavou ironií, k níž pouze dodal: "Technické postupy se budou projednávat zítra." Zdálo by se, jako už tolikrát, že Vladimír Špidla má plán, že hlasování je nějak zajištěno, bez ohledu na opoziční odpor. Problém je, že vyjadřování Vladimíra Špidly je zpravidla stejné, jako projev profesionálního hráče pokeru: premiér blufuje s kamenou tváří do poslední chvíle, někdy dokonce i po ní... Jak na tom tedy vládní koalice je? K přehlasování prezidentského veta potřebuje 101 hlasů. Schází jí jeden nemocný poslanec a také ministr zahraničí, který je po autohavárii v nemocnici. Opozice zákon dost dobře nemůže podpořit. Komunisté mají před sjezdem a jelikož se pokoušejí sociální demokraty zničit, případně spolknout, nemohou si dovolit jim pomáhat. Občanská demokratická strana zákon označila za zločin, tudíž její pozice je rovněž jasná. Vláda si zřejmě zajistila hlas nebohého poslance Kotta, vyobcovaného z ODS pro "nadměrné požívání alkoholických nápojů". Jeden hlas však stejně chybí. Svoboda by se snad mohl dostavit ve čtvrtek. V novinách se píše, že i opozici bude pár poslanců scházet, ale neví se to přesně: snad jeden komunista, snad dva tři občanští demokraté... Z toho plynou tři možnosti: buď vláda shledá, že ve sněmovně je málo opozičních zákonodárců, a zákon o DPH protlačí. Nebo se pokusí vyjednat a prohlasovat odklad na čtvrtek. Anebo se jí nepovede ani jedno ani druhé, a potom celou věc lidově řečeno "projede", což bude mít zřejmě dost vážné následky, jak vzhledem k Evropské unii, tak vzhledem k reformě veřejných financí. Plyne z toho všeho pár poznatků o aktuálním stavu české politiky. První už byl několikrát konstatován: osud vlády zjevně záleží na náhodě. Může se zhroutit prakticky kdykoli, skoro se zdá, že k tomu stačí, aby opozice usoudila, že je to skutečně v jejím zájmu. Dosud se jí to z mnoha důvodů nehodilo - například by to zbytečně zkomplikovalo volby do Evropského parlamentu, ODS navíc dobře ví, že spoustu "voličsky nepříjemných" opatření by musela tak jako tak přijmout sama. Situaci slabé "stojedničkové" koalice vystihl jeden z předních českých komentátorů, politolog Bohumil Doležal, když po nehodě Cyrila Svobody napsal: "Koalice havarovala u Vyškova". Bude-li Svoboda skutečně nakonec ve čtvrtek dopravován do sněmovny, tři dny po operaci páteře, naskytne se českým voličům pohled, který podle všeho překročí hraniče vkusu a slušného chování. Další poznatek se týká schopnosti gentlemanského přístupu tuzemských politiků k sobě navzájem. Tzv. párování, tedy praxe, kdy opozice vyřadí jednoho zákonodárce, není-li z vážných důvodů přítomen zákonodárce vládní - a samozřejmě to platí i naopak - se v minulých letech často zneužívalo. "Vážnými důvody" se stávaly například poslanecké návštěvy turisticky zajímavých lokalit. Teď by párování, respektive hlasování jednoho opozičníka "za Svobodu" bylo na místě. Kdy jindy, než ve chvíli, kdy jeden z členů vlády a současně poslanec skončil na jednotce intenzivní péče? Najednou jsou ale všichni zásadoví a k gentlemanské nabídce se nikdo nemá. Celkově vzato, vláda je jakýmsi nástrojem, ovládaným silami, které prakticky nemůže ovlivnit. Prosazení zákonů, které navrhuje, závisí na tom, kolik poslanců si zrovna zlomí nohu nebo někam odcestuje. Opozice pak myslí na sjezdy a příští volby, osud státu jí leží na srdci přinejmenším o poznání méně. Jsou to poměrně beznadějné politické vyhlídky, zvlášť při vědomí, že z předčasných voleb by těžko vyšla nějaká lepší alternativa... |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||