Ondřej Štindl analytik BBC

Do Evropského parlamentu kandiduje také Pavel Dobeš

Na kandidátkách jednatřiceti českých stran, které chtějí vyslat své zástupce do Bruselu, se dají najít i jiná jména. Možná jsou známá, ale člověk je obvykle s politikou nespojuje.

Petr Hannig - autor písně Od žampiónu k bedle - se také rozhodl prozkoumat cizí kraje - nikoliv však lesní, ale Brusel a Štrasburk. V čele kandidátky Strany zdravého rozumu se totiž chce dostat do Evropského parlamentu.

Podle stranického programu tam tento objevitel Vítězslava Vávry, Ronyho Martona a dalších veličin normalizačního popu chce odložit českou holubičí povahu a tvrdě hájit národní zájmy.

Petr Hannig ovšem není jediná postava showbusinessu, která do Bruselu směřuje.

Hodně se psalo o kandidatuře pornoherečky Dolly Buster. Svého druhu hvězdu - prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka - má na své kandidátce i KSČM.

Angličtí recesisté

Podobná politická angažmá je možné vnímat jako součást politického folklóru a nepředstavují v tom ohledu nějaké české specifikum. Obdobné případy existují i ve Velké Británii.

Ta má dlouholetou tradici politických stran, které považují za svou hlavní zbraň recesi a nadsázku.

Proslulý kandidát Oficiální strany hltajícího bláznivého monstra Lord Scrutch se účastnil britských voleb poprvé v roce 1963 a do své smrti před pěti lety získal titul vůbec nejméně úspěšného kandidáta v britské historii.

Před dvanácti lety zase na sebe upoutala pozornost Strana přírodního zákona, která chtěla léčit neduhy společnosti pouze meditací.

I když jsou kandidáti podobných politických uskupení pouze koloritem volebních klání a vzbuzují smích, někdy se jim podaří upozornit na politický problém s pronikavostí a invencí, kterou by jim jejich kolegové ze seriózních politických stran mohli jen závidět.

Písničkář za Stranu zelených

Do voleb jdou ovšem i představitelé serióznějších múz vedeni serióznějšími záměry. Více se jich sešlo na kandidátce ambiciózní Strany zelených.

Kdybych uspěl, musel bych v politice vyměnit svoji mikinu za sako Pavel Dobeš, kandidát do Evropského parlamentu

Ze zadních míst kandidátky podporují volebního leadera Jakuba Patočku. Patří mezi ně i písničkář Pavel Dobeš. Ten je s - možná málo pravděpodobnou - možností, že změní profesi i bydliště srozuměn.

"No já sem před dvěma lety kandidoval do Senátu za Ostravu, takže já už jsem si tenkrát představoval, jak by to vypadalo. Že bych musel vyměnit svoji mikinu za sako."

Dobeš dále tvrdí, že se o politiku zajímá již teď, takže by mu změna práce nevadila:

"Je mi jasné, že život se odebírá tím, že člověk musí přečíst tuny materiálu. To já dneska stejně dělám, čtu a zajímám se. Takže já už tu politiku stejně dělám, i když kdybych vám to neřekl, tak to ani nevíte."

Společný jazyk balbínovců

Hned dva písničkářské kolegy Pavla Dobeše - Jiřího Dědečka a Jaroslava Hutku - je možné najít na kandidátce Balbínovy poetické strany, kterou sdílejí například s literátem Eugenem Brikciusem.

Dolly Buster si kandidaturu rozmyslela

Tato strana jde do voleb s velkými cíli, na tiskové konferenci, kde její kandidáti startovali kapaň mezi nimi ovšem došlo ke sporu - nemohli se dohodnout na jazyku, jehož užívání by v Evropském parlamentu chtěli prosadit.

Proti sobě stáli zástupci latiny a esperanta. Předseda Balbínovy poetické strany Jiří Hrdina se však neobává, že situace nemůže vést k rozpadu strany ještě před volbami.

Jeho strana nakonec nalezla kompromis, jako žvanící jazyk zvolila norštinu. Odůvodňuje to slovy: "Norsky tolik naši členové neumí, takže ta diskuze bude méně pestrá."

Za podmínek méně pestré diskuze se však může vytratit schopnost žvanit. Hrdina podotýká, že norština by se týkala pouze kuloárových hovorů:

"Kuloárové hovory by se omezily na minimum a žvanit v Evropském parlamentu v úředních jazycích, to umějí všichni dostatečně."

Nejlepší kandidáti pro celou republiku

Balbínova poetická strana nepřináší žádná témata, za která hodlají její členové v Evropském parlamentu bojovat.

"Naše strana klade báječné kandidáty, kteří mají svoje vlastní názory na všechno a na těch mi stavíme," dělá své straně reklamu Hrdina.

Vnitrostranická demokracie neexistuje. My jsme strana o pěti členech a všechny tyto funkce jsou doživotní a dědičné Jiří Hrdina

Má v ně neochvějnou důvěru: "Hlavní konkurenty nevnímám, co se týče křišťálové čistoty, neopotřebovanosti, nevidím tam žádného. Máme kandidáty naprosto nejlepší."

Ve volbách do Poslanecké sněmovny získali balbínovci deset tisíc hlasů. Tehdy kandidovali ve třech volebních obvodech. Nyní se ale dávají všanc celé republice.

"Doufám, že těch deset tisíc alespoň překonáme, když už působíme v celé republice a náš věhlas za ty dva roky vzrostl," říká Hrdina.

Případný neúspěch by ho o křeslo předsedy nepřipravil, protože strana má jinou organizaci než ostatní strany.

"Vnitrostranická demokracie neexistuje. My jsme strana o pěti členech a všechny tyto funkce jsou doživotní a dědičné," dodává k tomu Hrdina.

Na složení štamgastů Balbínovy poetické hospody, kterou vede, ovšem mediální ohlas, jemuž se jeho strana těší, zatím nemá žádný vliv.