Adam Drda analytik BBC

Zajímavé je už to, jak se na věc přišlo: deník Právo včera konstatoval, že díky "bdělosti pracovnic" podatelny v Senátu.

Přeloženo do nekomunistického jazyka to zřejmě znamená, že "bdělé pracovnice", které distribuují ze Senátu poštu, paní senátorku někomu udaly, což je obvyklý způsob, jímž se v tuzemsku provalují politické aféry.

K tomu se neoddělitelně váže zvláštní povaha oné "bdělosti" - z článků v novinách totiž vyplývá, že Zuzana Roithová protlačila podatelnou asi dvě stě letáků z plánovaných tří a půl tisíc. Po těch dvou stovkách prý úřednice řekly buď Roithové, nebo její asistentce, že "už to přehání".¨

Podvádět se v českých institucích sice smí, ale jen drobně

Je tu tedy dvojí vysvětlení bdělosti: buď se úřednicím už nechtělo odbavovat další poštu, anebo v duchu jakési zvláštní logiky usoudily, že dvě stě letáků za státní peníze, to ještě jde, ale víc už ne.

Z toho by vyplývalo, že podvádět se v českých institucích sice smí, ale jen drobně - bdělá ruka nemilosrdně zasáhne toho, kdo si moc vyskakuje.

Další typičnost může být v samotném "prohřešku".

Předvolební kampaň je finančně nesmírně náročná záležitost, stojí přinejmenším statisíce, ale spíš milióny korun. Přesto paní senátorce stojí za to, aby šetřila tisícikoruny tím, že své propagační letáky protáhne senátorskou podatelnou.

Vypadá to absurdně - skoro nic se tím nezíská, je to riskantní, a když to praskne, škoda - to jest pokažený obraz u voličů - mnohonásobně převýší zisk.

Možné ale je, že tuto typičnost přebíjí další. V Senátu i v Poslanecké sněmovně se podobné věci dělají běžně, takže dotyčného politika - v tomto případě senátorku Roithovou - nejdřív ani nenapadne, že by nich mohly plynout potíže.

A opravdu - politické strany pořádají v prostorách parlamentu tiskové konference a různá zasedání, která se ani zdaleka netýkají jen jejich poslaneckých a senátorských klubů, které na to mají nárok.

Kanceláře v regionech si mnozí poslanci zřizují v budovách partajních sekretariátů, přičemž od poslanecké sněmovny pak inkasují nájemné, jež pak teče do stranické kasy.

Zuzanu Roithovou to sice nijak neomlouvá, protože měla vědět, že dělá špatnou věc, ale zároveň to "vrhá správné světlo" na rozhořčení mnohých jejích politických protihráčů, kteří mluví například o "vážném prohřešku etického charakteru".

Poslední typický vzorec jednání je možno spatřovat ve způsobu, jímž paní senátorka na provalený malér zareagovala. Lidově řečeno, místo aby se k němu postavila čelem, začala kličkovat.

Jednak se okamžitě pokusila hodit věc na svou asistentku, která prý: "Nechtěla dávat tak velké množství dopisů na poštu a myslela, že se to nějakým způsobem tady profinancuje." A jednak tvrdila, že "nešlo o letáky v pravém slova smyslu". Vzápětí se ovšem ukázalo, že jde evidentně o propagační předvolební materiály.

Plyne z toho všeho nějaké obecné poučení? Jedno by tu snad bylo: česká vládní koalice se pokouší prosadit zákony pro boj s šedou ekonomikou, což obnáší dohled nejrůznějšího druhu, registrační pokladny, majetková přiznání atd.

Podle různých expertů se tím sice zvýší počty úředníků a hlídačů, ale s šedou ekonomikou se tak nezamete - chtělo by to prostě zvýšit poctivost české společnosti. A kdysi platilo, že politik v tomto ohledu plní i výchovnou funkci, že jde příkladem.

Tak hurá do Evropy.