Vzrůstající nepokoje by mohly zastavit rekonstrukci Iráku

Mnoho firem ale začíná zvažovat své další působení v zemi, několik společností už oznámilo, že stahuje z Iráku své zaměstnance.

Jak vysvětluje John Davidson z bezpečnostní firmy působící v Iráku, situace se velmi komplikuje a mnoho projektů zahraničních společností začíná váznout.

"Omezili jsme své aktivity a myslím, že to je jen první fáze. Mnoho firem si teď říká: 'Pokud situace bude tak špatná, budeme schopni se z Iráku dostat?'" říká Davidson.

Jeho firma má údajně rizikové plány pro případ, že by vypukla občanská válka.

"Pokud by taková situace nastala, máme dvě možnosti: jedna je tiše vyčkat a vydržet, druhá dostat lidi pryč ze země. V tuto chvíli zvažujeme obě možnosti, zatím jsme se nerozhodli," dodává John Davidson.

První úspěchy českých firem

Po pádu režimu Saddáma Husajna se s velkým očekáváním hovořilo o šanci pro české firmy, které by mohly získat v Iráku miliardové zakázky. Jak jsou na tom dnes?

Je tam několik dalších firem, které mají buď zakázky už získané, anebo jsou v posledním stádiu rozpracování Josef Regner, prezident Česko-arabské obchodní komory

Podle dostupných informací v Iráku zatím moc zakázek nezískaly a je otázka, zda se za současných podmínek v Iráku něco může změnit.

Firma Mars Jevíčko se dohodla na dodávce neprůstřelných vest pro iráckou policii, brněnský Unis podepsal smlouvu o výstavbě části rafinerie v Basře a Strojexport PTA pomáhá zprostředkovat zahraničním společnostem v Iráku obchody.

Podle prezidenta Česko-arabské obchodní komory Josefa Regnera se tyto výsledky i přesto dají považovat za úspěch.

"Je tam několik dalších firem, které mají buď zakázky už získané, anebo jsou v posledním stádiu rozpracování. Například pražská firma SigmaInvest má nyní před podpisem asi tří kontraktů," upřesňuje Regner.

"Podle informací, které máme k dispozici v Česko-arabské obchodní komoře, se v současné době pohybuje v kontraktační fázi asi deset firem, z nichž některé mají zakázek rozpracováno několik. Samozřejmě, že současná situace spíš celý proces zpomaluje a možná i úplně zastavuje," uvádí prezident Česko-arabské obchodní komory.

Na miliardy Češi zatím nedosáhli

Celková hodnota kontraktů podle něj jde maximálně do výše miliónů dolarů. I to je ale dle jeho názoru pro možnosti českého průmyslu poměrně slušný výsledek.

Na výsledek už dojednaných zakázek má současná špatná bezpečnostní situace podle Josefa Regnera zásadní vliv.

"Vzhledem k situaci je prakticky znemožněno obchodní jednání mimo Bagdád, setkávat se s partnery je možné jenom ve střežených hotelích a v oblastech hlídaných americkými vojáky. Ohrožena je tak nejen výstavba popřípadě jiná činnost mimo město, ale prakticky se zastavilo i samotné přejíždění obchodních zástupců z jednoho města do druhého."

I přesto ale podle Josefa Regnera má smysl pokoušet se za současných podmínek v Iráku o obchody. Ovšem s vědomím, že se nezavrší v dohledné době.

"Média tak trochu rozdmýchala očekávání, že rychle budeme mít miliardové obchody, což byl samozřejmě nesmysl. Je třeba si uvědomit, že to je běh na dlouhou trať a bude trvat ne několik měsíců, ale možná i několik let, než se větší obchody podaří dotáhnout do konce."

Podpora vlády

Česká vláda vyčlenila na podporu firem, které se ucházejí o irácké kontrakty, přes půl miliardy do roku 2005. Zvlášť dobře se podle Regnera osvědčily aktivity ministerstva zahraničí, které kromě jiného letos v lednu zorganizovalo podnikatelskou misi do Iráku.

Veletrhu, který byl zaměřen na obnovu Iráku, se zúčastnilo asi třicet českých firem Josef Regner, prezident Česko-arabské obchodní komory

"Například minulý týden ministerstvo uspořádalo několik seminářů na konkrétní témata energetiky, vodohospodářství, ropného průmyslu, kterých se zúčastnilo kolem osmdesáti českých firem. Myslím, že spolupráce mezi našimi vládními orgány a obchodníky a průmyslníky je poměrně dobrá," uvádí Josef Regner.

Na druhou stranu ne všechny firmy jsou podle něj schopny všechny nabízené možnosti na sto procent využít.

"Je třeba si uvědomit, že ještě mnoho zdejších firem si představuje, že jim vládní orgány kontrakty jaksi přinesou na misce a řeknou: 'Tady to podepište.' Což je samozřejmě nesmysl," dodává Regner s tím, že pokud by některé české firmy byly aktivnější, byla by pravděpodobnost získání kontraktů větší i přes obtížnost situace v Iráku.

"Například veletrhu, který se konal v lednu v Kuvajtu a který byl zaměřen na obnovu Iráku, se zúčastnilo kolem třiceti českých firem.

Přesto z vlastní zkušenosti i činnosti naší obchodní komory víme o dalších dvaceti až třiceti firmách, které by mohly uplatnit své produkty perspektivně na iráckém trhu a zatím se o to nijak moc nesnaží," dodává prezident Česko-arabské obchodní komory Josef Regner.

Špatná znalost prostředí

Jedním z problémů, s nimiž se firmy potýkají, je chabá znalost iráckého prostředí za posledních 13 až 14 let. V České republice je lidí, kteří znají vývoj v Iráku v poslední době, podle Josefa Regnera poměrně málo.

"Například já jsem byl v Iráku naposledy asi v roce 1995, takže ta mezera je téměř desetiletá."

Podle Regnera tu ale existuje řada českých firem, v nichž pracují Iráčané, kteří kdysi emigrovali před Saddámovým režimem do tehdejšího Československa a kteří mají v Iráku spoustu příbuzných a řadu obchodních kontaktů.

"A i tito lidé jsou podle mne využitelní pro získávání informací a přístupů na irácký trh. Protože samozřejmě dnes se tam lépe pohybují domácí obyvatelé, než jakýkoli cizinec," soudí prezident Česko-arabské obchodní komory Josef Regner.