Sluch si neodpočine ani ve spánku

Podle Hudebně ekologického sdružení vadí jakýkoli nadměrný hluk. Moderní životní prostředí podle něj zatěžuje i hudba reprodukovaná proti vůli nezúčastněných osob - například v obchodech a restauracích.

Na rozdíl od zraku si sluchový aparát vlastně nikdy neodpočine, protože je aktivní i ve spánku.

"Oči můžete zavřít, ale uši ne," říká předseda tohoto sdružení Jan Stěnička, který chce dnem boje proti hluku upozornit na nebezpečí hluku.

Odpočinek od hluků

"Lidé si proto musí hluk uvědomit, aby dokázali otočit knoflíkem a odpočinout si od něj," vysvětluje "profesionální snižovač hluku" Jan Stěnička.

HLUK V ČÍSLECH Klapot klávesnice: 60 decibelů Hlasitá hudba: 90 decibelů - kritická hranice Diskotéka, hluk ze staveb: 120 decibelů - hranice bolestivosti Sbíječka: 130 decibelů Startující letadlo: 140

Nejlepším lékem proti hluku je se mu vyhnout, relaxovat například v přírodě.

Podle Stěničky hluk působí jednak fyziologicky množstvím decibelů, a jednak psychicky, což lze mnohem hůře měřit, protože každý vnímá hluk subjektivně.

Podle odborníků muži snesou větší hluk než ženy, když se však potřebují soustředit, vadí jim i nižší hladina hluku.

Hluk vnímají jinak i různé národy - zatímco Italové jsou v hlučném prostředí ve svém živlu, Seveřané se mu vyhýbají.

Kumulativní jed

Stěnička upozorňuje, že hluk působí jako kumulativní jed s dlouhodobým vlivem na zdraví.

"Za celý život se do mozku ukládají vlivy hluku - když jsme děti, tak nám hluky a harašení nevadí, v pubertě se dostavují první úkazy a starším lidem hluk vadí daleko více."

Potíže se sluchem má ve vyspělých zemích každý desátý člověk. V České republice sluchové vady trápí půl milionu lidí, závažné vady a hluchota 80 tisíc lidí.

Podle Stěničky se oproti minulosti něco málo posunul práh slyšení a sluch se všeobecně poškodil z hlediska kvality.

"Chybí ostrost hluku, lidé nevědí, odkud hluk přichází, hůře si rozumějí v hlučném prostředí."