Martina Mašková Praha

Zkušenost s blízkou smrtí mají ti, jimž se zastavilo srdce

Například nemocniční pacienti nebo účastníci autonehod popisují vjemy, při nichž jakoby vstupovali do tunelu s jasným přitažlivým světlem na konci, které je k sobě táhne.

Jiní mluví o o tom, jako kdyby se dívali na své tělo z vnějšku, viděli se, jak leží na operačním stole nebo na silnici.

Co je podstatou těchto prožitků, začali teď zkoumat na universitě v anglickém Southamptonu a jde o zatím nejrozsáhlejší studii tohoto fenoménu.

Zkušenost blízké smrti byla v posledních letech studována u lidí, které postihla srdeční zástava. To je z definice nejbližší model podobný umírání. Když přestane bít srdce, člověk přestává dýchat a přestává mu fungovat mozek.

Tunel a příbuzní

Zkušenost blízké smrti uvádí deset až dvacet procent pacientů.

Nejzajímavější jsou ale takzvané zážitky pohledu na sebe sama zvnějšku. Tvrdí, že se od sebe oddělí a pozorují se a pak podrobně popisují, co se jim stalo v nemocnici Sam Parnia

"Všichni popisovali velmi podobné příznaky. Cítili se velmi klidně, radostně, někdy popisují tunel, skrze nějž vidí jasné teplé světlo, které je přitahuje. Někdy popisují zesnulé příbuzné, kteří je jakoby přišli přivítat,"

vysvětluje doktor Sam Parnia, který se na výzkumu podílí a pokračuje:

"Popisují také velmi pěkné místo, i když třeba různě. Někdy také říkají, že se jim před očima v okamžiku promítl celý život. Nejzajímavější jsou ale takzvané zážitky pohledu na sebe sama zvnějšku.

Tvrdí, že se od sebe oddělí a pozorují se a pak podrobně popisují, co se jim stalo v nemocnici - při zástavě srdce a resuscitaci - z jakéhosi nadhledu."

Během umírání může v mozku docházet k chemické změně, která může vést k tomu typu halucinací, jež jsou popisovány.

Podle jiné teorie jde o psychologický fenomén: Lidé, kterým hrozí smrt, si začnou představovat něco velmi příjemného. S tím se pak lépe umírá.

Třetí teorie zní, že při umírání opravdu dochází k oddělení jejich mysli a vědomí. Vědomí vlastně funguje i poté, co přestal fungovat mozek a ti lidé jsou klinicky mrtví.

Výzkum v nemocnicích

Výzkum fenoménu blízké smrti probíhá v některých nemocničních odděleních, kde je pravděpodobnější, že lidé budou v kritickém stavu.

Výzkum bude probíhat na několika nemocničních odděleních

"Mohou mít zástavu srdce. Takže stačí mít na těchto odděleních několik konkrétních věcí, abychom pak mohli objektivně změřit, co se dělo s těmi, kdo tvrdí, že prošli zkušeností blízké smrti," vysvětluje doktor Parnia.

Pokud se objeví řada lidí, kteří budou tvrdit, že se pozorovali z vnějšku, a nikdo z nich nepozná konkrétní věci, dojde se k závěru, že své vzpomínky formovali až po události blízké smrti.

"Možná si je utvoří podle toho, co slyšeli nebo co jim lidé řekli. Pokud ale budeme mít řadu lidí, kteří budou tyto věci přesně popisovat, budeme muset revidovat stávající vědecké představy a dojít k závěru, že co tito lidé zažili, bylo skutečné. Že na konci života dochází k oddělení mysli a vědomí od mozku."

Proč chtějí lidé vědět, jak umírají?

"Naším problémem je, že díky pokroku lékařské vědy, můžeme lidi udržovat při životě delší a delší dobu.

Můžeme také zachránit pacienty, kteří by jinak zemřeli. Potřebujeme proto pochopit, co tito pacienti zažívají, protože medicína se čím dál víc pohybuje na hranici života a smrti," míní Sam Parnia.

Nejsou k dispozici žádné objektivní informace o tom, co se lidské mysli děje během umírání. Z vědeckého hlediska neexistuje žádná představa, jakou entitou mysl opravdu je.

"Z lékařského pohledu řada poruch vychází z poruch mysli. A když nevíme, co mysl je, pak je velmi těžké tyto poruchy léčit.

Možná, že když pochopíme podstatu mysli, pomůže nám to vytvořit léčebné postupy pro její poruchy," tvrdí lékař Sam Parnia z univerzity v Southamptonu, který se podílí na výzkumu tzv. zkušenosti blízké smrti.