Zaměstnanci státu přijdou o výhodu 13. a 14. platů

O výši 14. platu vláda bude ještě jednat s odbory a jeho výši poté určí také na základě vývoje státního rozpočtu.

Konkrétně to znamená, že z rozpočtu kabinet teď uvolní 800 milionů korun a státní zaměstnanci dostanou v průměru 1 570 korun navíc.

Pokud bude i 14. plat desetiprocentní, klesne plat téměř čtyřiceti procent státních zaměstanců, upozornil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Neúspěch ministra Škromacha

Ministr Škromach neuspěl také s návrhem vyplatit lidem zaměstnaným v rozpočtové sféře 50 procent dalších platů.

Stejný podíl žádali i odboráři. Škromach řekl, že se svým požadavkem nebyl ve vládě sám, v jakém poměru ale kabinet nakonec rozhodl, neprozradil.

"Vláda bude v nadcházejících měsících rozhodovat v rámci sociálního dialogu," uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka.

Uvedl, že v rozpočtu jsou peníze na výplatu deseti procent 14. platů.

"Je minimální výše, v níž bude 14. plat vyplacen. Cokoliv dalšího nelze v této otázce dodat," řekl vicepremiér.

O výši platů učitelů bude zvlášť jednat s ministryní školství Petrou Buzkovou, se kterou musí vyřešit, kde najít částku do 450 milionů korun potřebnou na další platy pedagogů, kterou pak musí schválit rozpočtový výbor sněmovny.

"Nebude to na vrub rozpočtové kapitoly ministerstva školství, půjde o to posílit kapitolu ministerstva školství," řekl ministr.

Odboráři protestují

Ve veřejných službách a státní správě pracuje celkem asi 750 000 lidí. Ze státního rozpočtu jich je placeno 450.000, ostatní vyplácejí kraje nebo jsou placeni z veřejného zdravotního pojištění.

Průměrný plat zaměstnanců ve státní správě a veřejných službách byl loni 16 785 korun.

Předsedkyně Odborového svazu zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací Alena Vondrová už před rozhodnutím vlády varovala, že snížení třináctých platů na 10 procent by mohlo vést ke stávkám či demonstracím ve státním sektoru.

V rozhovoru pro BBC potvrdila, že na pondělní dopoledne svolává schůzi předsedů všech odborových svazů zastupujících zaměstnance veřejných služeb a správy, aby se dohodli na jednotném postupu.

'Vláda se chová nehorázně'

"My jakožto předáci můžeme pouze konstatovat, že jsme vyčerpali všechny možné věcné, politické a především ekonomické argumenty, nicméně vláda rozhodla tak, jak rozhodla."

Zaměstnanci se nyní podle Vondrové musejí posoudit, zda rozhodnutí vlády přijmou s mlčením, nebo se odhodlají k některé z forem protestů. Ona sama se domnívá, že by zaměstnanci protestovat měli.

"Chování vlády je nehorázné, už kvůli tomu, že větší část vynaložených prostředků by se vrátila do státního rozpočtu a to buď formou odvodu na pojistném, nebo na daních nebo na daních souvisejících se spotřebou."

Podle Aleny Vondrové by si všichni měli uvědomit, že tak, jak zachází vláda se svými vlastními zaměstnanci, tak bude jednoho dne zacházet i se svými občany".