Adam Drda analytik BBC

Před pár dny řekl prezidentův mluvčí Petr Hájek deníku Právo, že Václavu Klausovi nepřísluší se věcí zabývat, že ji pouze "pozorně sleduje a snaží se získat zdroje, aby si utvořil názor".

Ponechme stranou, že zabývat se něčím a shánět si o tom informace je totéž. Hájek měl zřejmě na mysli, že Václav Klaus nemůže problém začít prakticky řešit, že v něm nemůže direktivně rozhodnout.

Není ale jasné, kdo předsedu Nejvyššího soudu odvolává, protože v ústavě je mezera, interpretovatelná dvojím způsobem Adam Drda, BBC

Teď si však prezident pozval na návštěvu ministra spravedlnosti Karla Čermáka - a je otázka, jestli je to jen součást tvorby názoru - nebo jestli jde rovnou o nějakou změnu strategie.

Prezident totiž podle ústavy jmenuje předsedu Nejvyššího soudu - a z toho vyplývá nejen právo, ale přímo povinnost se děním na soudě zabývat, být takříkajíc v obraze.

Není ale jasné, kdo předsedu odvolává, protože v ústavě je mezera, interpretovatelná dvojím způsobem.

Zatímco někteří právní experti uvádějí, že prezident předsedu NS odvolat nemůže, jiní, jako například autoři komentáře k ústavě Dušan Hendrych a Cyril Svoboda - soudí, že z práva jmenovat prezidentovi automaticky vyplývá i právo odvolat.

Pokud se prezident k druhé variantě přikloní, nemuselo by být odvolání předsedkyně Ivy Brožové až tak nereálné.

Spor v Nejvyšším soudu vypadá v kostce takto. Iva Brožová má poradní orgán, soudcovskou radu, která jí radí mj. v personálních otázkách.

V několika případech nedošlo k vzájemné dohodě a Brožová se rozhodla podle svého, na což má ze zákona právo. Několik radních-soudců na protest rezignovalo.

Začíná se ukazovat, že za věcí není jen nějaká banální neshoda o pravomoce, ale poměrně zásadní střet o přístup k právu a ke spravedlnosti.

Jeden z konfliktů se týkal Jaroslava Bureše, který na Nejvyšším soudě Dříve působil, ale v roce 1999 odešel a začal dělat politickou kariéru - stal se ministrem spravedlnosti a kandidoval na prezidenta.

Loni se chtěl do taláru vrátit, ale Brožová ho odmítla - a jako důvod uvádí: "Z mého pohledu je soudcovská funkce posláním. Vycházela jsem z toho, že v posledních letech doktor Bureš prokázal výraznou profesionální mobilitu, a v tomto kontextu si myslím, že se u něho toto vnímání soudcovské funkce jako poslání vytratilo."

Brožové se dá rozumět - Bureš se prostě natolik politicky angažoval, že jeho návrat mezi nezávislé soudce je diskutabilní.

Radě jeho politická angažovanost nepřipadá jako překážka, Brožová klade na soudcovskou funkci jiná kritéria, a pokud je zásadová, těžko může svůj postoj opustit kvůli poradnímu orgánu.

"Střet koncepcí", zdá se, potvrzují i další případy neshod - je zajímavé, že předsedkyně se s radou rozešla jen v pěti případech z pětadvaceti. Muselo jít o velmi vážné věci, když to stálo členům rady za protestní rezignaci.

Prezident Václav Klaus Jaroslava Bureše před rokem podporoval. Podle informací už dříve zvažoval odvolání Brožové.

Kdyby se teď přiklonil k právnímu názoru, že ji odvolat může, rozhodoval by nejen o osudu jedné právní expertky, ale možná i o justiční tendenci pro další roky.

Už proto by měla česká média velice stát o to, aby o situaci na Nejvyšším soudě, jehož vliv na českou právní praxi je obrovský, dostala vyčerpávající informace.