|
Vo tom to nejni | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Spisovně. Jedině tak budou moci mluvit redaktoři soukromých televizí a rádií, budou-li svým divákům a posluchačům přednášet zprávy nebo publicistické materiály. Výjimkou mohou být citace autentických výroků. Novou úpravu navrhli komunisté a jejich návrh nakonec prošel i za podpory vládních poslanců. Poslanci projevili bohulibý zájem o český jazyk, jenž jest przněn a znásilňován. A kdo jiný má býti první na mušce než ony soukromé televize a rádia, jež se rády vezou po vlně lidové mluvy, odmítajíce přitom respektovat zavedená pravidla milované spisovné mateřštiny. A tak se těmto permanetním přestupitelům zákonů majetku národu nejcennějšího nově nařizuje při čtení zpráv a v projevu publicistickém používati výhradně spisovného výraziva, neb čeština a posluchačstvo ctěné si této výsady zajisté zaslouží. Nutno ovšem podotknouti, že soudobá čeština zajisté není mrtvým jazykem, jehož skladba a zásoba slovní by ráčila ustrnouti na místě, nepohnuvši se ani o píď vpřed. Pružnost a překotnost jazykového vývoje jistě ani poslanci nechtějí popírati, ačkoliv zavilý tradicionalismus, jehož není v plénu sněmovním nikterak poskrovnu, by tu velel spíše volbu jiného postupu. Duším zákonodárským, jež včera vyslaly povel rukám svým, by podpořily lex jazyk ochraňující, je zajisto milá mateřstina naše. A každý jisto jistě vyjádří pochopení nad tím, že jen neradi vidí její každodenní mediální tortury. Ale způsob, jímž chtějí jazyk národa proti onomu mučeni zabezpečiti, je přece jen poněkud výstřední. Řečeno s klasikem, tento způsob zdá se být poněkud nešťastným, už proto, že největší násilí na pokladu národa, totiž na mluvě jeho, provádí se zhusta právě mezi politiky, kteřížto ani v nejmenším nepozorují, čehože z úst svých vlastně vypouštějí. Nejlepší odraz tohoto přehlížení pak lze spatřiti právě v oné výjimce, jíž do předpisu nového vpustily. Citáty, záznamy skutečného živého slova politiků mají býti vyjmuty z povinnosti vyjádřování spisovného. Bláhoví ochránci jazyka, kteříž nevědí, co tímto činí. Cožpak stojí za to, aby se průvodce televize a rádia obtěžoval s broušením jazyka, je-li mu dopředu zřejmo, že koření ve zjevu politikova citátu, jenž nutno zařadit, naruší jeho citlivou péči o jazyk národní? Vždyť konečně pomněte sami: V tuto chvíli jsme rozhodli, tak jak jsme rozhodli, ale opravdu nevíme, jestli se to povede uplatnit v praxi. Politika je totiž o něčem jiným, než je schvalování zákona, je to o tom, že se něco dělá pro lidi a my, jak řek ministr Mlynář už na sjezdu unie v Hradci, chceme míň žvanit a víc dělat pro lidi, teda alespoň pan Mlynář to tak dělá. Hlavní je, aby věci nebyly kontraproduktivní, protože pak by to byla vůči lidem úplná nepomoc, a to napříč politickým spektrem, kde se nikdy neříká nikdy, zvláště když se zrovna zastropuje systém, jenž se tím zastabilizuje pro případ dofinancování. Takže suma sumárum, anebo sečteno a podtrženo, jak je u nás dobrým zvykem. Chtějí-li politici pomoci češtině, bude pro začátek stačit, když začnou důsledně redigovat svá veřejná vystoupení. Novináři, kteří denně bojují nejen s nástrahami mateřského jazyka, nýbrž i s nákazou příšerné politické novořeči, se jistě rádi připojí - i bez zákona. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||