Podle ekonomických odborníků je totiž pravděpodobné, že v roce svého vstupu Česká republika do unijního rozpočtu odevzdá víc peněz než sama získá.

Nejhorší situace se očekává u strukturálních fondů, kde má Praha velké zpoždění a první peníze z Bruselu může obdržet až koncem roku 2004.

Podle názoru bruselské administrativy česká strana podcenila přípravu na vstup do unie, když nedostatečně připravila příslušné postupy a agentury, které by jí umožnily čerpat peníze jednotlivých fondů.

Evropská komise na tento problém vládu už několikáté upozornila, ke zlepšení ale zatím nedošlo. Přestože unie umožnila vstupujícím zemím, aby podávaly žádosti o čerpání pomoci už od ledna, aby noví členové mohli ihned využívat výhod společenství, jsou krajští hejtmané, pro něž především je určena pomoc ze strukturální a kohezních fondů, velmi skeptičtí, že by se k penězům dostali.

Problémy jsou i s čerpáním pomoci pro české zemědělce, protože ministerstvo zemědělství zatím nebylo schopno ustavit agentury, kam by peníze šly.

Ministr zemědělství Jaroslav Palas to ale nepovažuje za chybu svého resortu, protože ministerstvo zahraničí zatím nedodalo podrobné podklady k založení takového úřadu, které by shrnuly všechny technické požadavky unie.