Martina Mašková Praha

Voda je podmínkou života

Česká republika jako suchozemský stát může k oslavám přispět připomínkou toho, že na jejím území kdysi bylo moře.

Sloganem "Tady bylo moře" uvádí pražské Národní muzeum jednu z nejobsáhlejších monotematických výstav ve své historii na téma "Voda a život".

Uctění vody

Pocit mořského dna, takový je první vjem návštěvníka při pohledu na modej rejnoka manty v životní čtyřmetrové velikosti na fosílii latimérie nebo při pohledu periskopem. To vše za zpěvu různých druhů velryb, mimo jiné z oblasti Galapág.

Velryba tu však neslouží jen jako zvuková kulisa - k pojmu se váže i jeden z nejznámějších exponátů Národního muzea, o nějž se zasloužili bratři Fričové a který byl vystaven poprvé roku 1888.

Opravdová velryba to ale není, jak vysvětluje mluvčí Národního muzea, Radka Šustrová:

"Ve skutečnosti nejde o velrybu, ale o plejtváka myšoka. Nesprávný název se údajně traduje již od 19. století, kdy se celému řádu kytovců říkalo velryby."

Kde vznikl život?

Na výstavě se návštěvníci mohou projít pod tekoucím splavem, po hladině řek, mezi jihočeskými rybníky nebo na korálovém útesu.

Vědci se už shodují v tom, že život vznikl ve vodě paleontolog Vojtěch Turek

Výstava se zabývá vodou jako fenoménem, z nějž pochází život. O tom ovšem biochemici na rozdíl od paleontologů pochybovali.

"Vědci se už teď shodují v tom, že život vznikl ve vodě. V mořích můžeme sledovat celý úsek vývoje života, také první kroky na souši byly velmi úzce spojeny s vodou," vysvětluje paleontolog Vojtěch Turek.

Tento základní mezník života na zemi dokumentuje exponáty prvních mnohobuněčných živočichů, o kterých existuje paleontologických záznam

"Je to tzv. ediakarská fauna, což jsou živočichové poprvé objevení v lokalitě Ediakara v jižní Austrálii a poslézena všech kontinentech," dodává Vojtěch Turek.

Poslední české moře

Nejstarší fauna na českém území, o které existují důkazy, pochází podle Vojtěcha Turka z brakického prostředí, kde se mísily sladké vody se slanými.

"Poslední moře odešlo z Čech v době miocénu, tedy v mladších třetihorách, před 15 miliony lety," říká palentolog Vojtěch Turek.

Výstava nabízí pohled na nejstarší fosilii nalezenou v Čechách na Příbramsku.

"Jedná se o zajímavého členovce nazvaného podle profesora Odolena Kodyma 'kodymirus' a je to makrofosilie, která je dobře vidět pouhým okem, protože dosahuje velikosti několika centimetrů. Je to i jeden z nejstarších sladkovodních členovců na světě," vysvětluje paleontolog Vojtěch Turek.

Barvy moře

V historické části expozice se návštěvníci například dozvědí, že vodní kolo bylo nejdůležitějším mechanismem středověku a raného novověku, nebo jak voda v 15. století určovala první městská osídlení.

V moři je takové množství forem života, že nejšílenější autor sci-fi by je nedokázal vymyslet filmař-potápěč Miroslav Hrdý

Velký zájem sklízí promítání filmu z mořského dna Aqua marine, neboli Barvy moře, který nabízí záběry z Mosambiku, Indonésie či například Spojených arabských emirátů.

Záběry natočil filmař-potápěč Miroslav Hrdý, který v devatenácti příbězích zachytil třináct různých míst.

"Stačí se ponořit do deseti metrů někde u břehů Egypta a je tam takové množství forem života, že nejšílenější autor sci-fi by je nedokázal vymyslet.

Minulý týden jsem se potápěl v Patagonii a potkal jsem tam zvíře, které vypadalo jako plující rosol, na kterém běhaly světýlka jako úžasné luminiscenční efekty," popisuje své zážitky Miroslav Hrdý.

Rozmanitost života

"Moře je prostředí, které se vyvíjí a já osobně ho beru jako obrovský roztok plný života, tak třeba největší živočichové v moři se živí nejmenšími," vysvětluje nadšeně filmař.

Dvanáctimetrový velrybí žralok se třeba živí planktonem, obrovský rejnok, manta, se šestimetrovým rozpětím křídel metrů se živí mikroskopickými částečkami.

Voda je obrovský živel, má obrovskou sílu a jenom na ní, zda si nechá líbit věci, které jí provádíme potapěč-filmař Miroslav Hrdý

A naopak malá ryba dokáže sežrat kraba, který je třikrát větší než ona sama.

"Když jsme natáčeli v Amazónii, a rybáři hodili na chvíli síť do vody, vytáhli třicet ryb a každá patřila k jinému druhu," popisuje Miroslav Hrdý.

Jak dodává, s kolegy potápěči tam například objevili rybu, která měla bílý krunýř s černými tečkami a mručela jako medvěd.

"Voda je obrovský živel, má obrovskou sílu a jenom na ní, zda si nechá líbit věci, které jí provádíme," říká filmař.

A jak vnímá současné obavy z globálního oteplování, tedy změny poměru mezi oceánem a pevninou?

"Já jsem se teď vrátil z Antarktidy a tam bylo sluníčko a teploty kolem osmi, deseti stupňů," vysvětluje. Tak, jak říká filmař Miroslav Hrdý, mohl vnímat globální oteplování jakoby před očima.