Vědci vyšli do centra Paříže na protest proti nedostatku peněz

Své požadavky následně podpořili i prostřednictvím demonstrace v Paříži.

Jedním z těch, kdo odstoupili ze své funkce, byl i profesor neurologie z pařížské univerzity Jean Michael Denau:

"Rozhodli jsme se pro rezignaci, protože jsme požadovali po naší vládě, aby nám poskytla prostředky, jež byly od let 2002 a 2003 zmrazeny," říká profesor Denau.

Jedná se 460 milionů eur pro různé vědecké instituce ve Francii, vláda však do budoucna slibuje nápravu.

Slíbené peníze by však měly přijít až kolem roku 2007 a profesor Denau, stejně jako jeho kolegové vědci, požaduje konkrétní pomoc už nyní.

Vláda navíc slibuje to, co bylo odsouhlaseno už dříve a nejedná se tedy o žádnou skutečnou nápravu.

Nepravidelná podpora

Psycholog z Limoges Martin Hybler se domnívá, že v systému financování vědy ve Francii je mnoho zbytečné byrokracie.

"Finanční toky jsou velmi nepravidelné. Často se začíná s výzkumem, o němž se neví, jak bude financován za rok nebo za dva roky.

U nás neexistuje kultura stávky, která není vysloveně vyděračskou akcí Jiří Rákosník

Tzv. kredity často přicházejí pozdě. Některé jsou jen slíbeny a nejsou později vyplaceny. Ve financování francouzské vědy je dost velký chaos."

Podle matematika Jiřího Rákosníka, který působí v Matematickém ústavu České akademie věd, člena Akademické rady, jsou problémy s financováním české vědy velmi podobné jako ve Francii.

Čeští vědci nechtějí vydírat

Čeští vědci se však podle něj k protestům po vzoru francouzských kolegů nechystají.

"U nás neexistuje kultura stávky, která není vysloveně vyděračskou akcí, která nehrozí vládě tím, že přijde o obrovské peněžní částky.

Neumím si představit, že by shromáždění vědců v ulicích někdo věnoval takovou pozornost jako ve Francii," uvádí.

Jiří Rákosník dodává, že tlak na vládu ze strany vědecké obce trvá už od začátku 90. let, kdy se začal měnit způsob financování výzkumu a vývoje.

Efekt však podle Jiřího Rákosníka zatím nebyl takový, jaký by si vědci představovali.